Trasu Brno – Vídeň – Dubai – Dar es Salaam zakončí na jihozápadě Tanzanie, ve městě Mmbeya. Zde se bude podílet na stavbě misijní stanice pro řádové sestry. Jako odborníkovi mu konkrétně připadne úkol namontovat solární panel, který se stane zdrojem elektrické energie pro lékařskou ordinaci. V plánu jsou popřípadě dále i solární panely pro tamní sirotčinec.

„Pokud člověk Afriku jednou navštíví, vidí, že je tady nějaká, a to jakákoliv, pomoc potřebná,“ říká Jindřich Povolný ke svému rozhodnutí, na jehož realizaci začal pracovat před několika měsíci. „Je třeba jim pomoci začít, něco je naučit, a pak ať se starají sami,“ dodává na adresu místních obyvatel, mezi nimiž bude nyní nejen pracovat, ale i bydlet.

Práce i zábava

Strávit pracovní dovolenou do Mmbey se dostal díky internetu, přes české občanské sdružení Bez mámy, které má v Africe své aktivisty. Jak Povolný dodal, v místě rozhodně nebude sám, čtyři nadšenci z republiky dorazili již začátkem ledna a další dva dojedou ještě později než on.

„Na internetu lze najít všechno, ale je třeba si vše důkladně prostudovat. Na sdružení Bez mámy se mi líbilo, že na jejich stránkách je zcela transparentní hospodaření s penězi, tedy co dostanou a co za to pořídí, a to do poslední tužky,“ vysvětluje a chválí si i celkovou komunikaci se sdružením, jež pořádá také další akce ve prospěch Afriky. „Stále například u nás shání partnerské školy. Jedná se ale o takové, které mají alespoň 400 žáků či studentů, protože tam menší nejsou. Zprostředkovává ale třeba i jen dopisování,“ informoval Povolný. Cesta do Afriky je pro něho zajímavá rovněž tím, že se zde po roce opět setká s Nikem, tedy kamarádem, s nímž si od minulé návštěvy stále píše. „Bude na mne čekat v Dar es Salaamu na letišti a pojede se mnou autobusem 800 kilometrů na misijní stanici. On odtud pochází a má tam příbuzenstvo,“ komentuje cestovatel shodu náhod.

Jak dodal, rád by se ale kromě dobrovolné práce na stanici podíval rovněž po okolí, navštívil tamní jezera či zamířil do Zambie za vodopády. Pokud čas a komunikační technika dovolí, čtenáři Deníku se jeho postřehy z Afriky průběžně dočtou na stránkách Čtenář – reportér.