Ekozemědělci nepoužívají chemické přípravky a hnojiva. Jejich produkty si našly cestu mezi lidi

„U nás máme spíše stálou klientelu zájemců o biopotraviny. Jsou mezi nimi mladí i starší,“ uvedla včera majitelka prodejny zdravé výživy v J. Hradci Miluše Pražáková.
V sortimentu má jak normální potraviny od mouky, přes ovoce až po různé zrno, tak i s označením bio.
„Rozdíl je nejenom v ceně, která je u biovýrobků vyšší, ale i laik to pozná na chuti,“ dodává Pražáková.
Ekozemědělství je založeno na hospodaření bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek.
Na Jindřichohradecku moc ekozemědělců není. Patří mezi ně manželé Zdeněk a Dagmar Hrnčiříkovi z Vícemili u Deštné, kteří se zabývají pěstováním zeleniny.

Nižší výnosy

„Znamená to více ruční práce, zeleninu nelze pěstovat na velkých plochách jako monokulturu, takže jsou menší plochy a většina se obdělává ručně bez mechanizace. V každém případě jsou i nižší výnosy a vyšší náklady. Aby bylo možné mít certifikát na ekologické zemědělství, musejí se používat i bioosiva. Cena je ale adekvátní nákladům,“ vysvětluje Dagmar Hrnčiříková, proč jsou biopotraviny dražší, než ty z konvenční produkce. To je také důvod, proč se jen těžko prosadí v supermarketech. I na trzích se musejí s cenou přizpůsobovat ostatním trhovcům.
„Prodej přes kamenné obchody je navíc složitější o to, že biozelenina se musí co nejdříve dostat ke spotřebiteli. Osvědčila se nám zásilková služba, kdy ráno sklidíme, odpoledne odešleme a druhý den ráno má zákazník zboží čerstvé doma,“ pokračuje Hrnčiříková.
Na závěr si ještě povzdechla nad tím, že jezdí prodávat na trhy do řady měst, ale v samotném Jindřichově Hradci taková možnost není.