Měsíc

Měsíc 11. září projde novem, 19. září první čtvrtí. Několik dní kolem první čtvrti jsou nejvýhodnější podmínky právě pro pozorování měsíčního povrchu. V této době ozařují sluneční paprsky našeho souseda z boku a osvětlují sice tedy pouze pravou polovinu jeho polokoule přivrácené k Zemi. Ale právě z tohoto důvodu vidíme stíny, které vrhají pohoří a povrchové členitosti do měsíční krajiny, obraz tak nabírá prostorový dojem a je velice působivý.
Mezi lidmi panuje představa, že Měsíc je za úplňku pozorovatelný nejlépe. Není to však pravda, sice je jeho přivrácená polokoule osvětlená celá, ale obraz je plochý a přesvětlený. Bývají i velice špatně nebo vůbec pozorovatelné další málo jasné objekty oblohy, protože měsíční světlo je zkrátka přesvítí. 26. září nastane úplněk.

Slunce

Pozorování Slunce dalekohledem je vždy také velmi zajímavé. Za příznivého počasí lze ve vrstvě sluneční atmosféry, kterou nazýváme fotosféra, sledovat vývoj slunečních skvrn. Uvidíme je jako tmavší, chladnější plošky na slunečním disku. Také zde najdeme teplejší, světlejší místa - fakulová pole.

Noční obloha

Nejkrásnější je ale prohlídka noční oblohy za užití malých i velkých dalekohledů. Pomocí optiky lze na obloze v průběhu těchto tří měsíců uvidět kromě planet také množství mlhovin a galaxií, objektů, které s výjimkou několika nejsou vidět prostým okem.
Mezi ně patří galaxie M81 a M82 ve Velké medvědici, mlhoviny „Trifid“, „Laguna“ a „Omega“ ve Střelci, „Orlí mlhovina“ v Hadu.Dále můžeme pozorovat například spirální galaxii M31 v Andromedě, která je za dobrých pozorovacích podmínek viditelná očima, otevřené a kulové hvězdokupy, třeba M13 a M92 v Herkulu, M15 v Pegasu. Také několik pěkných planetárních mlhovin, M57“Prstenec“ v Lyře a M27“Dumbell“ v Lišce, řadu dvojhvězd a dalších zajímavostí.
Slunce vstupuje do znamení Vah dne 23. září v 10h 51min, což znamená začátek astronomického podzimu, podzimní rovnodennost.

(autorka je vedoucí Hvězdárny F. Nušla v J. Hradci)