Myslivci mohou ztráty zvěře při nehodách jen odhadovat
„U nás na Třeboňsku nejčastěji zaznamenáváme střety se srnčím, méně časté jsou srážky s černou zvěří. Tam ale nemusejí skončit jen pomačkaným blatníkem, ale i horší nehodou. Na jaře a v létě není nouze ani o usmrcené zajíce a někdy i koroptve,“ uvedl včera hospodář mysliveckého sdružení v Břilicích u Třeboně Zdeněk Mráz.
Vzpomíná také na nehodu před několika lety, kdy se auto potkalo s losem. Velké zvíře nepřežilo a vozidlo bylo zcela zdemolované.
Mezi riziková období patří podle Mráze nejenom zkracující se den, ale i například doba srnčí říje na přelomu července a srpna, kdy je zvěř aktivní po celých čtyřiadvacet hodin denně.
„Řidiči by měli hlavně v lesních úsecích a za šera věnovat řízení větší pozornost, a když uvidí jeden kus, měli by být připraveni, neboť většinou jich jde víc,“ dodává Mráz s tím, že asi nejúčinnějším řešením by bylo vybudovat kolem silnic oplocení, jako je tomu okolo dálnic, ale tím by se zase zvěři narušily jejich přirozené cesty.
Například v mysliveckém sdružení v Dolních Němčicích na Dačicku letos již zaznamenali 25 kusů sražené srnčí zvěře. „Může to být tak odhadem ale jen třetina, zraněné zvíře nemusí být dohledané, nebo ho i sebere řidič, což je vlastně už trestný čin pytláctví. Revírem nám procházejí tři hlavní silnice,“ říká předseda sdružení František Burian.
Zdůrazňuje, že nejvíce střetů je večer za zhoršené viditelnosti, kdy jde zvěř za potravou, a pak k ránu, kdy se zase vrací.
