Tolstolobici a amuři by se na udicích rybářů objevit neměli, plán s nimi nepočítá
Jak při slavnostním spuštění zrekonstruovaného historického stavidla, které je technickou památkou, uvedl starosta města Karel Matoušek, ze dna Malého Vajgaru bylo odvezeno 7000 kubíků bahna. A vedle již zmíněné rekonstrukce stavidel, byla vybudovaná i bezpečnostní klapka na jalovém přepadu. Ta nahradila česla, která se při velké vodě ucpávala.
Dodavatelem stavby byla firma PAS Plus, jejímž majitelem je Karel Plucar z Valtínova. Stavbu celou dobu řídil výrobní ředitel Luboš Janák, který to neměl vůbec snadné.
„Stavba se projektovala, když byl rybník na plné vodě a hodně věcí se muselo řešit až za chodu. Přesto jsme ji předali ještě před termínem, i když jsme prakticky začali o měsíc později,“ říká Karel Plucar.
Jedním z problémů bylo právě bahno. Podle projektu se počítalo s pevným dnem, ale jak poznamenává Plucar, pod těžkou technikou bylo alespoň 3,5 metru bahna. „Podstatné bylo, že zástupci města s námi velice dobře spolupracovali a reagovali na nenadálé změny,“ dodal Plucar.
close
zoom_in
Býložravé ryby ne
Lidi z J. Hradce a hlavně sportovní rybáře asi ze všeho nejvíce zajímá, kdy budou moci na Vajgaru opět chytat. Město odsouhlasilo pronájem rybníku Jihočeskému územnímu svazu Českého rybářského svazu. Podle jeho jednatele Jana Štěpána se začne Vajgar zarybňovat po podpisu smlouvy, a to v souladu se zarybňovacím plánem.
„Skladbu rybí obsádky budou tvořit kapři a dravé ryby, jako sumci, štiky a candáti,“ uvedl. Vzhledem k tomu, že vypuštěné dno rybníka přes léto zarostlo, mnoho lidí si myslí, že by vše vyřešilo nasazení býložravcích ryb, jako jsou amuři či tolstolobici. „Jedná se o nepůvodní druhy ryb, jejichž vysazování do těchto revírů nedovoluje zarybňovací plán krajského úřadu,“ vysvětlil Štěpán.
