Jak vyplývá z archivních dokumentů, kamenné hradební opevnění je datováno nejstarší písemnou zprávou z roku 1389, avšak jeho existenci lze po vzoru jiných českých měst předpokládat přinejmenším již od poloviny 14. století. V návaznosti na loňské poznatky z výzkumu v prostoru na Masarykově náměstí před Střelnicí jsme se během současné sondáže zaměřili na odkrytí základů hradeb a s ním souvisejícího terénu.
Sondy byly položeny ve dvou místech v horní části parkoviště. Prvá byla vyhloubena v severozápadním nároží velké bašty, druhá při jižním straně nedalekého opěráku. Výkop postupně porušil mocné navážkové a smetištní vrstvy, pod kterými se nacházel terén tvořený mazlavou hlínou.
V severní polovině sondy jsme v úrovni 320 centimetrů pod současným povrchem narazili na světle modrý kompaktní jíl svažující se směrem k základům bašty. Do tohoto rostlého terénu, analogickému s fortifikačními příkopy na Masarykově náměstí, byla zahloubena 60 cm široká rýha pro zapuštění základu objektu. Ten jsme zachytili v hloubce 400 cm pod povrchem.
Základ hradeb byl vystavěn z lomového kamene a vyspárován hlínou s občasnou příměsí jílu. Během obou sondáží jsme nalezli pouze jediný fragment užitkové keramiky, který datací odpovídá nejstaršímu horizontu existence hradeb v II. polovině 14. století.
Během výzkumu jsme také prokázali několik fází stavebních úprav této části fortifikačního systému města, včetně novověkého násilného zásahu do kompaktní hmoty zdi v souvislosti s vybudováním odpadního kanalizačního potrubí zhruba před třiceti lety.
I když archeologický výzkum prozatím nepřinesl nové konkrétní poznatky ohledně datace této městské stavby, předpokládáme, že během následujících měsíců získáme zajímavé informace z analýz vzorků odebraných z terénu.
Doufáme, že s těmito výsledky pak poodkryjeme další část doposud neznámé mozaiky historie našeho města nad Vajgarem, která není zachycena v žádných archivních pramenech.

(autor je archeolog Muzea Jindřichohradecka)