Vzdělávací proces

Vzdělávací politika státu přešla do skutečného chaosu a troufnu si napsat, že koncepční řešení nechce ani slyšet a teprve ne udělat. Heslo „máme málo vysokoškolsky vzdělaných lidí“ je možná pravdivé, ale také je třeba brát v potaz mentální kapacitu národa a potřeby skutečné a ne pouze filosoficky deklarované. Ve společnosti došlo ke spuštění nekontrolovaného vzdělávacího procesu. Školy útočí na žáky základních škol, neboť oni jsou přísunem finančních prostředků.
V současné době máme 29 státních vysokých škol a 37 soukromých. Po zaplnění všech ročníků bude studovat na těchto školách na 250 000 studentů. Není to mnoho?
Naše společnost se potácí stále na hranici veškerých maxim. Všichni se musí učit buď německy nebo dnes anglicky. Žák, který není schopen do patnácti let pochopit, že po „h“ se píše „y“ je nucen mluvit anglicky, což ho velmi psychicky stresuje, ale v životě mu to moc nepomůže. Musí se zařadit do společnosti jak umí, lásku děvčeti musí vyznat ústně a ne písemně a dobrý životopis musí psát svým chováním a uměním. On to zvládne, ale my mu to neulehčujeme.
K problematice se vyjadřuje i Bohumil Doležal: „Současný školský systém v některých oblastech vzdělávání (především v technických oborech) nevychovává požadované množství odborníků, a proto velké i malé strojírenské firmy, aby neztratily konkurence schopnost vynakládají značné prostředky na vlastní školicí střediska, nabízejí finanční pobídky. Školský systém se za poslední léta vzdálil od podnikatelských firem. Za posledních osm let bylo i ve školství nastaveno několik nemotivačních systémů, které nepřináší požadovaný efekt.
Základní problém vidím již v základních školách. Přiblížit žákům, kteří končí školní docházku, možnost najít uplatnění v blízkém okolí, kde vyrostli s cílem, aby se z nich stali odborníci ve strojírenství a jeho obsluze například Heltosu, TRW – DAS.
Následně se dále rozvíjeli a pokračovali ve společenském životě na Slavonicku. Představuji si vytvořit na základní škole „koutek Heltosu“ katalogové listy výrobků (vrtačky, brusky atd.), fotografie pracovníků při zhotovování součástí, numericky řízené obráběcí stroje. Obsluha – maturanti nebo vyučení s maturitou, technický personál – příprava výroby, technologie, konstrukce – vysoká a střední škola technického zaměření, účetní, nákup materiálů, prodej výrobků na tuzemský a zahraniční trh – technicko ekonomické zaměření se znalostí angličtiny a němčiny. Foto pracovníka, který pracuje na PC .
Cílem by mělo být připravit alespoň jedenkrát za tři roky špičkového vysokoškolsky vzdělaného pracovníka, který by vnesl nové poznatky do technického a řídícího systému firmy (podmínka absolvent ZŠ ve Slavonicích) a dále by se neustále vzdělával s pokrokem a časem. Cílem běžného roku by mělo být získat pro strojírenství alespoň 5 žáků a 2 žákyně.
Vytváření blahobytu je cílem naší společnosti a zatím málo lidí si uvědomuje, že kapitál je o stupínek výše než vyšší vzdělání, a proto i schopný a podnikavý řemeslník si někdy vydělá více než vysokoškolsky vzdělaný člověk.
Je potřeba žáky a rodiče motivovat a vysvětlovat jim, aby si vybrali obor či školu, která bude zárukou, že po jejím ukončení naleznou uplatnění v blízkém okolí svého bydliště. Výsledkem bude snížení nezaměstanosti na Slavonicku, následně přestanou ubývat žáci v základní škole, což se následně kladně promítne i v jiných oblastech.
Je velkým paradoxem, že lidé si na jedné straně stěžují na nedostatek pracovních příležitostí a na druhé straně znatelně chybí odborní pracovníci ve strojírenství.“

Pohled společnosti

Všichni musí mít maturitu. Kdo nemá maturitu je člověk horší, méně uznávaný a tudíž málo potřebný ve společnosti. Opak je pravdou. Ten kdo umí řemeslo a umí ho dobře, ten má vyhlídky k práci daleko lepší než lidé středoškolsky vzdělaní, ale neznalí skutečného života. Kdo plní seznamy úřadu práce? Firmy potřebují proporcionálně vyvážené kvalifikační stupně (vyučence, středoškoláky, vysokoškoláky), ale kde vzít technicky vzdělaného středoškoláka?
Je nutné začít na základní škole. V současné době je největším podnikem ve městě Heltos. Co děláme proto, aby se firma rozvíjela a lidé zde pracovali převážně místní? V poslední době vůbec nic a to je velká škoda a nebezpečí. Pojďme sednout si dohromady a hledat společně řešení. Maturita je zkouškou, která ztrácí svůj význam, protože ji bude mít snad každý člověk. Na manuální práci nebude zbývat nikdo. Možná budeme angažovat cizí státní příslušníky nebo se možná stane zázrak. V sedmdesátých a osmdesátých létech absolventi technických průmyslových škol také pracovali na složitých strojích, nebo obráběcích centrech a pracují zde do dnešního dne.
Dnešní maturanti mají představu, že musejí sedět v kanceláři a pokud možno bez velkých nároků na ně kladených. Mnoho jich odchází z oboru a svoji budoucnost spojují s jinými aktivitami, které s technikou nemají nic společného. Nechci však všechny házet do jednoho pytle. Máme studenty dobré, někdy až vynikající. To je moc dobře.

Názor rodičů

Všichni rodiče snad chtějí pro své děti to nejlepší. Chtějí, aby se děti měly lépe než se měli oni sami. Je ale třeba si položit otázku, zda tím, že dítěti umožní vystudovat střední školu jak se lidově říká „z odřenýma ušima“, dali mu dobrý základ pro další život?
Dítě, které nemá dobrý základ vzdělání, nebaví ho zvolený obor, nebo nestačí tempu rozvoje oboru, je v životě stejně nešťastné a zná to každý z nás. Protože v práci trávíme podstatnou část života, je třeba tomuto rozhodnutí věnovat velkou pozornost. Nespokojený a nepřipravený člověk nepodává požadovanou výkonnost, je kritizován, finančně krácen, ostatními zesměšňován a proto více méně sám odchází. Odchází v lepším případě do jiné profese a jiném případě na úřad práce. Nejhorší investicí pro společnost i rodiče jsou mladí nezaměstnaní lidé.

Návrhy řešení

Navrhuji společný kulatý stůl, kde budou zástupci základní školy, okolních středních školy a firmy jako budoucí zaměstnavatelé, úřady práce, hospodářská komora, krajský úřad, metodici, zástupci města ve Slavonicích.
Věřím, že si zde řekneme, jak se v budoucnu bude rozvíjet průmysl na Slavonicku. Současní zaměstnavatelé ve strojírenství již dnes zápasí s pracovními kádry a to máme další firmy připravené na rozjezd.

Úkol pro učitele

Vytypovat vhodné žáky a minimálně dva roky je sledovat. Vytvořit v učebních osnovách prostor pro praktickou realizaci schopností žáků. V osmé třídě uskutečnit dvě až tři hodiny odborné návštěvy pro manuálně zručné a technicky zaměřené žáky (nikoliv všichni cca polovina třídy, nezapomenout na dívky- ve strojírenských podnicích tvoří třetinu zaměstnanců).

Východiska

Město Slavonice i celý mikroregion bude provádět osvětu technické práce na základních školách. Krajský úřad bude nápomocen ke zlepšení struktury učebních osnov. Učiliště přizpůsobí vyučovací proces potřebám praxe. Úřad práce zintenzivní rekvalifikace nezaměstnaných v technických profesích. Hospodářská komora by mohla připravit takzvaný Festival nabídek, kde se budou prezentovat místní firmy zajistí možnost exkurzí v jejich provozech a připraví své nabídky do tisku. Firmy připraví podpůrné a stimulační programy.

Závěr

Doufám, že takovýto malý rozbor přináší látku k zamyšlení a částečně pomůže při rozhodování rodičů o budoucím povolání jejich dětí. Každý z mladých je nadaný na nějakou činnost, každého baví něco jiného a každý má o svém životě jiné představy.
Přál bych si, aby v obzoru vašeho zájmu byly i technické obory. Konkurence firem bude v budoucnu zvyšovat cenu práce a řemeslo snad opět najde zlaté dno.

(autor je učitel Základní školy Slavonice)