1. část reportáže napsané exkluzivně pro Jindřichohradecký deník

 

Ohlédnutí zpět

Každá z předcházejících expedic byla něčím jiná. Pokaždé velice náročná, zajímavá, ale i poučná. Během těchto let se drahé počítače staly všem dostupné, objevily se technicky lepší automobily. Zakoupili jsme kvalitní digitální dokumentační techniku a dokonce se pro všechny otevřela možnost rychlé celosvětové komunikace prostřednictvím internetu.
Všechny naše cesty vždy měly jedno společné motto: mapování osudů a hrobů čs. válečných letců z období II. světové války. Tomu jsme s kolegy z klubu věnovali řadu dnů svého osobního i rodinného volna a díky tomu po evropských silnicích nejrůznějších kategorií ujeli asi padesát pět tisíc kilometrů. Získali jsme řadu často unikátních dobových exponátů, pořídili tisíce fotografií a více než sto hodin archivních videozáznamů.
Jako jediný klub v České republice jsme provedli terénní dokumentaci všech čs. vojenských leteckých hrobů ve Francii, Belgii, Nizozemsku, Německu, Polsku, z území Velké Británie pak ve Skotsku, Walesu a 2/3 Anglie. Právě zbývající 1/3 lokalit byla naším úkolem pro letošní rok. Navíc jsme také zmapovali většinu hrobů našich vojáků 1. čs. obrněné brigády generála A. Lišky ve Francii a v Belgii.

Příprava

Oproti prvé expedici „Dunkerque 1995“, kdy jsme se do světa vydali plni nejistoty a především naprosto nezkušení, byl letošní projekt ukázkou dokonalé symbiózy celého týmu. Každý z kolegů obdržel svůj úkol a bylo pouze na něm, kdy a jak se ho dokáže vůči kolektivu zodpovědně zhostit.
Protože nikdo z nás nebyl v týmu nováčkem, byla „Expedice Coltishall 2007“ koncem května na poslední koordinační schůzce připravena do nejmenších detailů. Jedinou a neovlivnitelnou změnou oproti plánu bylo snížení počtu členů posádky z osmi na pouhých sedm. Zdraví však nelze poručit a riskovat možné problémy zhruba dva a půl tisíce kilometrů od domova nemělo cenu.
Jsme velice rádi za podporu celého projektu ze strany města Jindřichův Hradec, Muzea Jindřichohradecka a 153. záchranného praporu, včetně několika sponzorů z našeho regionu a Plané nad Lužnicí. Rád bych také poděkoval kamarádům Vláďovi Běhalovi, Karlu Maršíkovi, Petru Pokovbovi, Tomáši Hrabovi a Karlu Vlkovi, kteří se s námi na cestu sice nevydali, ale velmi výrazně nám pomohli s její přípravou.

Proč Coltishall?

Jistě si vzpomenete, že v Muzeu Jindřichohradecka byla od 19. ledna do 4. června letošního roku výstava „Stíhači ohnivých nocí“. Byla věnována nemnoha příslušníkům čs. B letky 68. noční britské stíhací perutě. Jednalo se o elitní jednotku, která převážnou většinu své operační činnosti absolvovala na letišti RAF (britské Královské letectvo) Coltishall. Protože právě tato oblast patřila k námi posledním neprozkoumaným na území Velké Británie, byl název navržený kolegou Vláďou Vondrkou jednohlasně přijat. Dle itineráře trasy jsme věděli, že je před námi zhruba 4500 km cesty mezi západním pobřežím Anglie v okolí Cosfordu a na východě v úrovni Norwiche. Čekalo nás šestnáct hřbitovů s třiceti jedna čs. válečnými náhrobky převážně v Bohem zapomenutém kraji, včetně řady bývalých leteckých základen RAF. To bylo také důvodem, proč jsme se v poslední chvíli rozhodli cestu prodloužit o jeden den a absolvovat naši třináctou expedici v délce třinácti dnů. Bylo to dvojnásobné magické číslo, které se však pro nás nakonec ukázalo být šťastným.

Slavnostní start

Vše bylo připraveno. Osobní, klubové i věci od sponzorů byly zabaleny a naloženy do auta. Vybaveni jsme se na cestu vydali v úterý 5. června v 17 hodin na náměstí Míru v J. Hradci, kde se za účasti řady přátel a fandů letectví uskutečnil slavnostní start expedice.
Novinkou odjezdu, kterou mistrně vymysleli kolegové z týmu, byla společná fotografie u „našeho“ Památníku letců na Nábřeží L. Stehny. Krátce po opuštění náměstí se zde aktuálně zvěčnil celý sedmičlenný kolektiv a vše jsme následně u kolegy Míši Šafránka vytiskli včetně předem připraveného návrhu obohaceného o snímky čs. válečných letců v J. Hradci.
S těmito do skla zapaspartovanými a pečlivě uloženými pamětními dokumenty jsme se kolem 18.30 hodiny vydali v neutuchající průtrži mračen vstříc přejezdu přes Německo, Nizozemsko a Belgii do francouzského přístavu Boulogne-sur-Mer.


(pokračování příště)