Opět se uskuteční na nádraží Hůrky u Nové Bystřice., V ukázce vystoupí členové klubů vojenské historie v dobových stejnokrojích, kteří budou vyzbrojeni autentickými střelnými zbraněmi. Do „bojů“ zasáhne i historický parní vlak a historické automobily a motocykly. Chybět nebudou ani pyrotechnické efekty k navození autenticity. Parní vláček odjíždí na bojovou ukázku z J. Hradce v 11.00 hod. ze stanoviště jindřichohradeckých místních drah.
Bojová ukázka má za úkol seznámit diváky s událostmi, které se odehrávaly v československém pohraničí v roce 1938. Celá historicky spadá do období od 24. září do 30. září 1938. Při přípravě akce jsme se snažili vycházet ze skutečných událostí, které proběhly na Jindřichohradecku.
Celá akce se uskuteční na nádraží Hůrky, a to na louce za bývalou skladištní budovou. Samotná dřevěná budova bývalého skladiště se přemění ve fiktivní nádraží.
Návštěvníci se vrátí do 24. září 1938. Malé nádraží v pohraničí je obsazeno železniční stráží s železničním úředníkem. Den před tím prezident republiky vyhlásil všeobecnou mobilizaci československé armády, a je proto zapotřebí zesílit obranná opatření.
Na nádraží proto přijíždí motospojka a předává veliteli stráže informace o tom, že nádraží bude zesíleno vojenskou posilou a zároveň mu sděluje, že v okolí operují ozbrojené tlupy sudetoněmeckých povstalců – příslušníků Freikorpsu, které přepadávají československá pohraniční stanoviště.
Zanedlouho poté, co spojka na motocyklu odjede, dorazí na nádraží vlak a přiveze avizovanou vojenskou posilu, kterou velitel rozděluje tak, že si část mužstva ponechává s železniční stráží na nádraží a kulomet s obsluhou a stráží pak posílá do již předem vybudovaného kulometného krytu.
Stráž u kulometného krytu je náhle přepadena z lesa palbou z pistolí od sudetoněmeckých záškodníků. Stráž s kulometem střelbu opětuje a záškodníci se stáhnou hlouběji do lesa. Několik vojáků z nádraží přiběhne ke krytu na pomoc, vnikne do lesa a začne pronásledovat útočníky. Zbylí vojáci na nádraží zaujmou obranné pozice.
Sudetoněmecký Freikorps s touto reakcí Čechů počítal. Jeho snahou bylo vyvolat u vojáků zmatek a rozdělit je na dvě skupiny. Zahajuje proto hlavní útok na budovu nádraží, která je po krátké přestřelce českými obránci vyklizena. Češi se na okamžik zachytí u kulometného krytu, aby se zkoncentrovali a pak ustoupí.
Jednotka Freikorpsu, které velí důstojník SS, prohledává nádraží, těší se ze svého vítězství a strhává československou vlajku, kterou nahrazuje říšskoněmeckým praporem. Poté zachází do budovy.
V týlu se v té době připravuje asistenční četa československé armády na opětovné dobytí nádraží a jako posilový prostředek dostává vlak, jehož předběžný plošinový vůz je přeměněn na kulometné stanoviště s minometem. Freikorps mezitím staví k bývalému českému krytu stráž.
Asistenční četa československé armády se shromažďuje na okraji lesa a sama se pokouší, tentokrát ještě bez vlaku, obsadit nádraží. Dostává se ke krytu, hájeného několika příslušníky Freikorpsu, ale dál už to pro silnou palbu Němců nejde.
Protiútok je tedy neúspěšný, čeští vojáci se stahují zpět, přivolají na pomoc vlak a společně s ním zahajují nový útok. Za pomoci vlaku se čeští vojáci dostávají k bývalému českému krytu a zničí zde německou obranu. Pak už jim nic nebrání v útoku na samotné nádraží.
Freikorps na nádraží ještě krátce pokračuje ve střelbě, ale je československým útokem a hlavně nasazením vlaku natolik zdecimován, že pozice opouští a utíká zpět za hranice.
Nádraží se tak opět dostává do rukou československé armády. Při prohledávání nádraží je však nalezen jeden Němec, který nestačil uprchnout. Je zatčen a stráž ho odvádí do vlaku. Němec se však pokusí uprchnout, nereaguje na výzvy k zastavení a je zastřelen. Českoslovenští vojáci zajistí nádraží a tím ukázka končí.
Předseda Klubu vojenské historie 29. pěší pluk J. Hradec
