Lékaři radí, každou ránu po drápku a nebo zubu ošetřit
Takže informace pravděpodobně pochází ze zahraničních poznatků. Navíc se zřejmě jedná o velice vzácné onemocnění.
„ Údajně je možné hovořit až o čtyřech případech onemocnění na 100 000 obyvatel. U většiny pacientů dojde ke spontánnímu vyléčení,“ uvádí Duben.
Původcem je na antibiotika vnímavá bakterie Bartonella henselae, dříve zvaná Rochalima henselae.
„K nakažení může dojít poraněním drápkem nebo škrábnutím kočičím zubem, ale snad i psím. Poranění silně zarudne a onemocnění se může do dvou týdnů projevit únavou, bolestmi hlavy a nechutenstvím. Může dojít i ke zduření mízních uzlin,“ popisuje Duben a zdůrazňuje, že se nemoc nepřenáší z člověka na člověka.
„Určitě lze dodat, že spíš než tuto nemoc po kočičím škrábnutí člověk dostane otravu krve, obdobně jako při kterémkoli neošetřeném poranění. Proto lze doporučit při jakémkoli poranění desinfikovat ránu a v případě komplikací vyhledat lékařskou pomoc,“ dodává mluvčí.
Chovatelé koček většinou obyčejnému škrábnutí vlastního miláčka nevěnují tolik pozornosti, ale u cizího venku se potulujícího zvířete se vyplatí být ve střehu.
„Podle našich zkušeností se kočičí škrábnutí hojí dobře a rychle. Podstatně horší je kousnutí, kdy projede jeden zub a rána se uzavře. To většinou hnisá, ale jakmile teče trochu krve, tak problémynejsou,“ říká chovatelka mainských mývalých koček z Jindřichova Hradce Dobroslava Matlasová.
