Vysoké teploty nesvědčí také dětem, na které by měli dávat pozor hlavně rodiče
Pít, neslunit se a omezit tělesnou aktivitu, tak znějí rady odborníků. Problémy způsobuje i klimatizace
„Říkáme to pořád dokola, ale mnozí lidé si nedají říct a v těchto vedrech například sečou trávu a pak se snadno sklátí,“ zlobí se praktický lékař Lubor Kinšt.
Podle jeho slov je ideální zvýšit příjem tekutin asi o 50 procent a nezatěžovat organismus větší tělesnou aktivitou. Totéž radí i dětská lékařka Ludmila Plocková: „Hlavně ohlídat děti, aby nechodily přes poledne na slunce a hodně pily. Často jsou totiž tak zaujaté hrou, že ani nevnímají pocit žízně.“
Navíc podle ní díky své přirozené soutěživosti a hravosti jsou ochotné běhat a hrát si do úmoru. Proto je na zodpovědnosti rodičů, aby děti ohlídali.
Kromě přehřátí v době nadprůměrných veder přicházejí do ordinací lékařů i lidé s nachlazením. Způsobuje to například přechod z klimatizované kanceláře či auta do třicetistupňového vedra. „Tělo vlastní termoregulací zvládne teplotní rozdíl v rozmezí asi 5 až 10 stupňů. Nad tento limit reaguje příznaky nachlazení,“ vysvětlil Kinšt.
Proto lékař doporučuje, aby se lidé v klimatizovaném prostředí oblékali například do lehkého svetru a nenechali se zmást příjemným chladem.
„Pokud budou klimatické změny takto postupovat, tak se přimlouvám, abychom začali vážně uvažovat o zavedení polední siesty,“ dodal Kinšt.
