Tak co, kolik máš dnes výslechů? Co ten výjezd včera, jak to dopadlo? Takovéto běžné otázky na vyšetřovačce nebo policejním oddělení podle mluvčího policie Jiřího Matznera doznaly v rámci podzimních opatření proti covid-19 velkých změn. „Padesátka jihočeských policistů se zapojila do dnes tolik skloňovaného trasování. Ten, kdo trasuje, totiž jeden den naplno dělá svoji práci, třeba ty zmíněné výslechy a druhý den se věnuje právě trasování,“ vysvětlil.

Oznamují karanténu

Policisté včetně občanských zaměstnanců od poloviny října trasují tak zvané třetí hovory. „Telefonicky hovoří s rizikovými kontakty nakažené či pozitivní osoby. Volanému, který je mnohdy překvapen vývojem situace, sdělí karanténu, indikují ho k odběru a vypíší s ním i elektronickou žádanku na odběr,“ přiblížil Jiří Matzner s tím, že některé hovory trvají i desítky minut.

Jihočeští policisté trasují pro celou Českou republiku. V minulém týdnu se uskutečnilo další školení, kdy se dvacet čtyři policistů proškolilo a hned zapojilo do trasování tak zvaných prvních hovorů. „Jde o hovor s pacientem, který je pozitivní na covid-19, kterému je oznámena diagnóza a vysvětlena povinná izolace,“ shrnul. Policisté po telefonu také zjišťují jeho možné rizikové kontakty. „Pomáhají tak dobrovolně pracovníkům krajské hygienické stanice v jejich složité a náročné práci,“ zmínil Jiří Matzner, že školení i podporu zajišťují právě hygienici. „Spolupráce s hygienickou stanicí je perfektní,“ zhodnotil.

Desítky hovorů

Zkušenosti ve vedení hovorů už má písecká policejní mluvčí Kamila Čuřínová Ingrišová. „Některé dny chodím běžně do práce na tiskové, některé dny trasuji. V podstatě volám pozitivním osobám a zjišťuji jejich rizikové kontakty. Je to poměrně náročná práce na přesnost, musí se vyplňovat určitá data,“ popsala s tím, že denně lze zvládnout i dvě desítky hovorů.

Lidé na druhém konci sluchátka jsou podle ní ochotní a reagují velmi dobře. "Pomáháme případně dohledat i kontakty na obvodního lékaře a snažíme se poradit,“ vysvětlila, proč jednotlivé hovory nelze paušalizovat.

K této práci ji slouží balíček telefonních čísel, který je třeba zpracovat. „Odbavujeme postupně pozitivní i rizikové kontakty, někde se nám daří práci zvládnout dříve a někde to trvá déle,“ dodala Kamila Čuřínová Ingrišová. Delší hovory jsou se staršími osobami, policistka pomáhá i vzpomínat, kde, kdy a s kým se setkali. Před samotným trasováním absolvovala nejen školení, ale i testovací hovory a k ruce má i podrobný manuál.

Trasování se věnuje také prachatická mluvčí Martina Joklová. „Mám několik zajímavých zkušeností, trasovala jsem i člověka, který měl opatrovníka, takže jsem to řešila skrze něj. Za onkologického pacienta vše ochotně vyřídila zase jeho manželka,“ uvedla několik postřehů.

Někdy je těžké se indikované osobě dovolat. „Stává se, že někdo to nebere ani na podruhé či napotřetí. U rizikových osob není výjimkou, že momentálně nemají čas. A tak se domlouvám, že zavolám v určitý čas později,“ vysvětlila Martina Joklová.

Koronavirová linka

Nedůvěřivé osoby, které nechtějí poskytovat osobní údaje, si vše mohou ověřit. „Telefonní čísla, z kterých voláme, jsou dohledatelné na stránkách ministerstva zdravotnictví,“ naznačila s tím, že případné další dotazy lidem také zodpoví pracovníci na koronavirové lince 1221.

Těžkopádná domluva je podle ní s maminkami od malých dětí. „Školkové děti většinou příznaky nemají a ony je tak nepovažují za hrozbu. Navíc mohou mít karanténu opakovaně kvůli pozitivní učitelce, mají tedy potomky delší dobu doma a nejsou ochotné jít s nimi na testy. My se jim snažíme vysvětlit, že však mohou ohrozit sebe a své blízké, ony si však raději nechají nařídit prodlouženou karanténu o čtyři dny,“ přiblížila častý jev.

Vytočené kontakty většinou trápí další starosti okolo. "Najednou musí řešit, že zůstanou v karanténě a nemají nikoho, kdo se postará o jejich rodiče a neví, jak tuto komplikovanou situaci okamžitě řešit,“ zmínila závěrem Martina Joklová.