Projekt, na kterém se podílejí jihočeští vědci, pomáhá vracet přírodě vzácné druhy. Když vědci v loňském roce pozorovali na pastvinách divokých koní u středočeských Milovic prvního dudka, který opakovaně prozkoumával tamní louky, věřili, že se v letošním roce vrátí. O to větší byla jejich radost, když v těchto dnech na pastvině pozorovali celou rodinku těchto ohrožených ptáků.

„Rodičovský pár s mládětem jsme zahlédli jen několik desítek metrů od vstupu do rezervace,“ popsal radostnou událost Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích. Dudek chocholatý patří k nejohroženějším druhům ptáků v České republice. Z přírody se totiž vytratil velký hmyz, včetně chrobáků žijících v trusu velkých býložravců, jejichž larvy dudek obratně vytahuje svým dlouhým zobákem. Chrobáky hubí zbytky jedovatých veterinárních přípravků proti parazitům, které běžně obsahuje trus domácích zvířat. Z krajiny navíc zmizely i staré stromy s dutinami, v nichž dudci hnízdí.

Divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři vytvářejí pro dudky ideální prostředí. Součástí pestré mozaiky, která díky pastvě vzniká, jsou také nízké porosty řídkých trávníků, v nichž nacházejí domov cvrčci. Ti jsou další důležitou součástí potravy dudků. Navíc trus divokých kopytníků neobsahuje zbytky veterinárních přípravků proti parazitům, na rozdíl od trusu domácích zvířat, u nichž se chemie proti parazitům běžně používá. Právě díky tomu se v rezervaci daří chrobákům, kteří trus odklízejí, a dudci v trusu nacházejí dostatek potravy v podobě jejich tučných larev. „Dudci mají na pastvinách velkých kopytníků optimální potravní podmínky. To se ostatně týká i dalších druhů ptáků vyžadujících různorodou otevřenou krajinu,“ konstatoval ornitolog Martin Šálek z České společnosti ornitologické.

Výskyt páru dudků s mládětem je pro rezervaci další úspěch v oblasti záchrany ohrožených druhů. „Když jsme loni zaznamenali na pastvinách prvního dudčího „průzkumníka“, doufali jsme, že se letos opět vrátí. Proto máme velkou radost, že se nejedná pouze o jediného dudka, ale rodinku s mládětem,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

V minulých letech ochranáři instalovali pro dudky několik speciálních budek. První v roce 2016, další pak loni. V současné době vědci analyzují materiál, který v nich nasbírali, aby určili, zda dudci některou z nich využili k hnízdění.

Právě pastva velkých kopytníků je pro záchranu dudků klíčová. Ukazují to například zkušenosti ze sousedního Německa. V době založení tamní pastevní rezervace Oranienbaumer Heide tam neregistrovali jediného dudka. V současné době tam vědci evidují několik desítek hnízdících párů. „Důležitá je samozřejmě i rozloha vhodného biotopu. Vysoký počet hnízdících párů v Oranienbaumer Heide umožňuje i značná rozloha pastvin. Tamní vláda totiž pro pastevní rezervaci s koňmi a pratury poskytla 900 hektarů a tato velkorysost nese zasloužené ovoce,“ doplnil Miloslav Jirků.

Čeští ochranáři by úspěch německé rezervace rádi napodobili. „Věříme, že naše rodinka dudků bude jen prvním krokem a za několik let se budeme moci pochlubit podobnými výsledky, jako kolegové z Německa,“ uzavřel Dalibor Dostál.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.