Důstojným příspěvkem k tomu každoročně bývají oslavy Dne vítězství 8. května, během kterých vzpomínáme zmíněných událostí. Již letitou tradicí jsou pietní akty v Panské ulici u pamětní desky pěti civilním obětem z 5. května 1945, dále u Památníku letců na Nábřeží Ladislava Stehny, v ulici 9. května u pamětní desky radiotelegrafisty Františka Peltana, v parku Legií u pomníku tří odbojů a na městském hřbitově u hrobu Rudoarmějců.

Jsme si vědomi, že oslavy probíhají na mnoha místech Jindřichohradecka i v celé České republice. Protože však město na Vajgarem bylo středem událostí regionu, chceme vám u příležitosti nedávného výročí nabídnout v seriálu o historických zajímavostech několik informací z květnových událostí, které se v našem městě v té době odehrály.

Od Mnichova k okupaci

Jindřichův Hradec, který svého času patřil k největším českým městům, prožíval na konci 30. a v první polovině 40. let minulého století jedno z nejtěžších období novodobých dějin. Již Mnichovský diktát na podzim roku 1938 přinesl městu řadu komplikací, když se stalo malým poloostrovem v německém moři. Hranice Říše se nebezpečně dotýkaly nejbližšího okolí Jindřichova Hradce a obklopovaly ho téměř ze všech stran. Jediná cesta do Čech směřovala na Jarošov nad Nežárkou, všechny ostatní byly po několika málo kilometrech přeťaty státní hranicí.

V březnu 1939 pak vpochodovali němečtí vojáci do města nad Vajgarem. Na počátku okupace se zdálo, že se život obyvatel příliš nezmění, i když byl zrušen jindřichohradecký okres a bývalé okresní město bylo přičleněno k okresu Telč. V září se však situace radikálně změnila, byl zatčen „český starosta českého města“ Vilém Rösch a s ním řada významných jindřichohradeckých osobností. Radnice se ocitla zcela v nacistických rukou – a zůstala v nich až do května 1945.

Květnové povstání

V prvních měsících roku 1945 se i v Jindřichově Hradci začaly projevovat příznaky brzkého konce války. Fronta se blížila, německá armáda přikročila k budování vojenských lazaretů přímo ve městě. Těmto účelům začaly v polovině března sloužit některé budovy škol (gymnázium, obchodní akademie) a úřadů.

S rychlým postupem Rudé armády směrem na západ byla 5. března 1945 v Jindřichově Hradci nařízena pracovní povinnost při kopání zákopů, denně se ho zúčastňovalo téměř tisíc mužů.

V závěru března navázali jindřichohradečtí partyzáni skupiny Jana Žižky, vedení štábním kapitánem Exnarem, první kontakt se sovětskými parašutisty. Jejich velitel Grigorjev a zpravodajský důstojník Maselnikov koncem dubna vedli utajená jednání s představiteli odboje.

Když se 5. května 1945 ve 12 hodin 35 minut ozvalo naléhavé volání pražského rozhlasu o pomoc a v Praze vypuklo povstání, mělo to ohlas také v Jindřichově Hradci. Před 13. hodinou se ve Sládkově ulici setkali členové Revolučního národního výboru (RNV), kteří začali připravovat převzetí správy města od Němců. Téměř současně přišli na městskou radnici major Hradecký, poručík Hamrle a Ing. Pořízka a vyzvali německého vládního komisaře Rudolfa Chwostka, aby jim předal předal úřad. Byli však odmítnuti, což přimělo tuto polovojenskou delegaci k odchodu mezi obyvatele města, shromážděné na náměstí před radnicí.

V té době přijel na jindřichohradecké nádraží vlak od Veselí nad Lužnicí s československou vlajkou na lokomotivě. Cestující se neprodleně vydali do města v čele s listonošem Drobilem, který nesl vlajku. Lidé skandovali a užívali si pomyslné svobody. Stále zde však byla několikatisícová německá vojenská posádka, která mohla kdykoliv zasáhnout.

Listonoš Drobil byl Němci zatčen, ale po vyjednávání JUDr. Antonína Rausche, člena RNV, byl opět propuštěn. V této euforické a značně napjaté situaci se k Rudolfu Chwostkovi pokoušeli dostat zástupci RNV. Panskou ulicí procházeli neúspěšní vyjednávači v čele s majorem Hradeckým v doprovodu davu obyvatel. Městskou policejní úřadovnu na radnici obléhala skupina mužů, kteří se překotně pokoušeli jeden na druhém získat mikrofon a promluvit do lokálního rozhlasu. Díky shovívavosti policie zde naštěstí nevznikl žádný závažnější incident.

Události ve městě přiměly velení německých vojenských posádek SS a SA vydat rozkaz k obklíčení náměstí, které za okupace neslo jméno Adolfa Hitlera, a Panské ulice.

(Za zapůjčení fotografií děkujeme jindřichohradeckému Státnímu okresnímu archivu, dále J. Horákovi, J. Novákovi a M. Balovi z J. Hradce)

Vladislav Burian