Nejzávažnější následky měly podle dat České asociace pojišťoven nehody na silnici vedoucí ze Studené ve směru na Mrákotín. Za poslední dva roky se tu bouralo hned sedmkrát. Příčinou bylo ve většině případů nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky. Dalším kritickým místem je ostrá zatáčka na trase z Dolní Lhoty na Lásenici. Úsek si v posledních dvou letech podle statistik připsal devět nehod. I tady řidiči bourali kvůli příliš vysoké rychlosti. Místem častých karambolů je také silnice z Jindřichova Hradce na Novou Bystřici.

Tragická nehoda u Tří veverek.
Připomeňte si, kde letos na jihočeských silnicích zbytečně umírali lidé

Podle dopravních expertů je hlavním problémem Jindřichohradecka neuspokojivě řešená silniční síť v okrese. „Silnice jsou na tělesech původních cest, které jsou staré 100 až 150 let. Vozovky jsou klikaté, svažité a někde i úzké. Zdaleka tak neodpovídají potřebám současné dopravy,“ poznamenal jihočeský koordinátor BESIP Václav Kovář a uvedl příklad silnice vedoucí na Dačice, kde řidiči vzhledem k profilu vozovky často ani nepřekročí rychlost 70 kilometrů v hodině.

Spadla památná lípa v Jindřichově Hradci u nádraží.
Spadlá památná lípa byla 350 let stará a nejmohutnější strom v Hradci

V loňském roce se na silnicích Jindřichohradecka stalo podle policejních statistik 528 dopravních nehod. O rok dříve to bylo rovných 500. V roce 2021 zemřelo na silnicích v okrese 9 lidí, dalších 35 vyvázlo z nehody s těžkým zraněním. Jindřichohradecko mělo loni třetí nejvyšší nehodovost v rámci kraje, nelichotivé první místo držel okres České Budějovice a druhé je Táborsko.

Dopravní experti se shodují, že vině vysoké nehodovosti také fakt, že řidiči na hlavních tazích často nemají možnost bezpečně předjíždět pomalejší vozidla. To je případ i silnice z Třeboně na Jindřichův Hradec. „Vezměte si, kolik je na této trase úseků, kde se dá předjíždět. V okamžiku, kdy se nám tady objeví nákladní auto, jehož rychlost je maximálně 70 kilometrů v hodině, tak řada řidičů osobních aut hledá každé místečko k předjetí a často tak vznikají nebezpečné situace, které mohou skončit i nehodou,“ popsal dopravní odborník Václav Kovář.

Hasiči u Červené Lhoty vyprošťovali psa, který uvízl pod kořeny stromu.
OBRAZEM: Hasiči u Červené Lhoty zachraňovali psa

K předjíždění na poslední chvíli doplňuje expert BESIPu zajímavý postřeh. Před čtyřmi lety se uskutečnil průzkum na téma agresivity řidičů, kde Jihočeši vyšli nejhůře z celé republiky. Václav Kovář míní, že to mohlo být způsobeno právě nedostatkem míst k předjíždění. Když se vozidlo, které chce předjet, konečně dostane k místu, kde končí plná čára, má krátký úsek na předjetí. A před zatáčkou nebo další plnou čárou pak zase musí prudce brzdit. Do pruhu se řadí na poslední chvíli, brzdí a řidičům předjížděných vozidel se to může zdát jako vybržďování. „Málo se počítá s takzvanou psychikou řidiče,“ doplnil Václav kovář s tím, že jízda v koloně klade velké nároky na psychiku a ovlivňuje soustředění nebo odhad situace. A to se může hlavně u některých méně zkušených řidičů negativně promítnout do bezpečnosti jízdy.

Dopravní expert připomíná, že i zbytečně pomalá jízda některých řidičů v úsecích, které jsou jinak přehledné a tedy za dobré viditelnosti a sucha není důvod nevyužít dovolenou rychlost, může způsobovat nechtěné problémy. Právě tím, že se ostatní řidiči snaží předjet někdy bez dostatečného ohledu na bezpečnost.