Když v Budějovicích u muzea dělnického hnutí vybuchla puma

Jana Moravu jsme povzbudili, abychom si psali, a před pár dny jsme dostali jeho knížku "Když v ČSSR vybuchovaly bomby". Je útlá, ale výživná - kromě v Budějovicích připomíná i nálož odhalenou rok nato v Plzni, explozi 13. 9. 1988 v Pelhřimově tři metry od sídla OV KSČ a výbuch 8. února 1989 v Ústí nad Labem. Série byla intenzivně vyšetřována, ale listopadová revoluce "smetla" 21. prosince náhle i celostátní řídící štáb vyšetřování Exploze.

Podrobně, oficiálně

K tvorbě knížky čerpal autor i z Archivu bezpečnostních složek, také z jeho vyšetřovacího spisu 5626/III. Z popisu místa, kde k budějovickému výbuchu došlo, zmiňuje, že na budově JKV KSČ jsou ve všech oknech ve směru od památníku rozbity skleněné výplně. Detailně uvádí i další škody včetně potrhání deseti růžových vlajek z umělého hedvábí nad vchodem do muzea. Další prohlídky místa činu vykazují na Dukelské na jednom objektu 75 rozbitých tabulí, na dalším 70, na rozhlasu 11, na restauraci Slavie 7.

Při ohledání okolí památníku, které začalo v den útoku v 7.30, byla zajištěna mj. část konopného lana v délce 30 cm s roztřepenými konci, stopa č. 1. Dalšími stopami jsou desítky kovových střepin, 20 také na střeše muzea, část krabičky od zápalek, úlomky větví se stopami očazení, část zvonkového drátu s izolací, sisálový provaz, kovový knoflík bílé barvy, seškvařený kelímek od jogurtu.

Balvan

V epicentru 5x4 m je kráter o průměru 2,5 metru a hloubce 55 cm. Ve větvích borovice 60 cm nad zemí je igelitová taška s italským nápisem. V odpadkovém koši jsou dvě jízdenky MHD, dámská peněženka bez obsahu a útržek papíru s rukou psanými písmeny SPŠ strojní a OÚNZ. O strom na chodníku je opřena igelitová taška s motýlem, červeným bavlněným tričkem, dětskými tepláky a s hodinkami Prim.

Hodiny a dny pátrání

Ohledávání pokračovalo 29. října v 0.30 zjišťováním osvětlení místa, v 8.30 se přidal pyrotechnik. Stopou č. 87 je deformovaný hliníkový plech, našly se také úlomky krabičky antiperlí, elektrický vodič o délce 20 cm, na jehož konci je naletována plechová svorka, v kráteru zjištěny útržky papíru, staniolu, na pásech obrubníku vedle kráteru kousek izolace o délce 6,5 cm.

30. října se našel popisovač černé barvy, části gumových balonků, úlomek plastové hmoty, útržek papíru ze Života strany. 6. listopadu odhalilo pátrání na betonových pilířích stříkance zelené hmoty, které směřují od epicentra, zmiňuje Jan Morava pro náš list z Archivu bezpečnostních složek, také z jeho vyšetřovacího spisu. 13. listopadu kriminalisté dokončili průzkum epicentra. A 9. února 1987 odebrali technici pomocí skalpelu v bezprostředním okolí kráteru ze stromů vzorky rostlinného materiálu a zajistili je do skleněných pouzder.

Odpalování na zkoušku

Ve spise je také protokol o znaleckém experimentu, pokusných výbuších různých průmyslových a vojenských trhavin v Boleticích 21. dubna. Od 8 do 16.30 tu odpálili postupně šest druhů trhaviny po dvaceti kilogramech, další dny další vzorky včetně TNT. Se závěrem: Předběžné orientační analýzy ukazují, že v Budějovicích mohly být použity trhaviny Emsit, Carbodanubit nebo Gelamon.

Vědecká knihovna se rozšíří na jih

Do spisu byly zařazeny také úřední záznamy o pohybu osob ve Stavoprojektu, závodní stráže Mrazíren, Sodovkáren, JiVaKu, divadla, DK ROH, Geodézie a Čs. rozhlasu v kritickou noc.

Tyto informace dokládají, jak pečlivě byly hledány případné důkazy i mezi "plevelem" obvyklého odpadu odhozených věcí ve veřejném prostoru. Shrnutí výsledků pak budiž ponecháno závěru o přerušení stíhání na konci článku a Janu Moravovi: "Vyšetřování došlo k závěru, že se jednalo vždy o stejného pachatele, spíše však o skupinu pachatelů. Musel mít přístup k výbušnině Gelamon (používané mj. ČLA i v dolech), musel být manuálně zručný a mít zkušenosti v manipulaci s výbušninami. K dispozici musel mít vybavenou dílnu. Pohyboval se pravděpodobně červenou Škodou 105 či 120."

Mapuje nedávnou historii

Autor knížky Jan Morava (43) je z Mělníku. O sobě ve své první knížce zmiňuje, že touží vracet se k naší nedávné historii a snaží se ji pochopit. Podrobné i nové informace k výbuchům přidává na www.exploze89.cz.

V anotaci své knihy poznamenává, že kromě výbuchů u sídel KSČ je v knize popsáno čtrnáct dalších málo známých nebo neznámých příběhů z Československa - třeba o televizní věži na Žižkově jako Husákovu prstu nad Prahou, (ne)sestřelu sovětského vrtulníku v roce 1968 u Milešovky, jak se hledal čs. kosmonaut Vladimír Remek, historii podivných bunkrů pro jednoho muže na našem území…

Balvan přestěhovali o kus dál

K výbuchům, kterými svou publikaci začíná, poznamenává, že přestože byly do konce roku 1989 vyšetřovány složkami SNB a po změně režimu i novými vyšetřovateli, pachatelé nebyli nikdy odhaleni a někteří prověřovaní za podivných okolností zemřeli.

Shrnuje, že v Budějovicích explodovalo s pomocí budíku Prim B-71 asi 10 kilogramů průmyslové trhaviny Gelamon (původně se pracovalo s verzí podomácku vyrobené výbušniny, určeno až na základě dalších výbuchů). Výbuchem vznikl kráter o průměru 2,5 metru o hloubce 0,5 metru.

Zůstalo neznámo

Trestní řízení ve věci obecného ohrožení zahájil vyšetřovatel Státní bezpečnosti České Budějovice 28. října 1986. Jen do února 1987 bylo prověřeno více než 600 osob, podrobně vyslechnuto 94 svědků, jak osob nalézajících se poblíž místa události, tak těch s možným motivem. Probíhaly kontroly organizací používajících trhaviny a zaměstnanců, kteří s nimi přímo pracovali.

Podle obžaloby neznámý pachatel činem úmyslně vydal lidi v nebezpečí smrti, těžké újmy na zdraví a na cizím majetku způsobil škodlivým účinkem výbušniny odpálené za pomoci časovacího zařízení škodu velkého rozsahu. "Ve skutečnosti je  zřejmé, že ohrožení lidí se snažil pachatel maximálně vyhnout, chtěl způsobit pouze škody na majetku, který symbolizoval tehdejší totalitní režim," dodává Jan Morava a uzavírá z dokumentů archivu bezpečnostních složek, že stíhání vyšetřovatel Státní bezpečnosti v Českých Budějovicích přerušil 13. listopadu 1987 "vzhledem k tomu, že se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání proti určité osobě".

Pro náš list Jan Morava dodal: "Mám už i některé vzpomínky pamětníků z Budějovic, musím je ještě zpracovat. Ale třeba mezi lidem šířená báseň je kouzelná :-)

Tak budiž učiněna poetická tečka i za "peckou" z roku 1986.