Knihovny o návštěvníky zatím nouzi nemají

Přestože si některá zařízení, například kina, divadla nebo sportovní stánky, v poslední době občas stěžují na úbytek klientely, jak se zdá, knihovnám se tento trend prozatím alespoň na Jindřichohradecku vyhýbá.Největší zařízení tohoto typu v našem regionu, Městskou knihovnu Jindřichův Hradec, navštívilo za loňský rok 120 300 návštěvníků. „Naše knihovna zaregistrovala loni 3 880 čtenářů, což je pořád krásný počet na dvacetitisícové město," řekl s potěšením ředitel jindřichohradecké knihovny Tomáš Dosbaba. Dodal ale, že jistý úbytek přesto patrný je. „V loňském roce jsme měli 3 990 zaregistrovaných čtenářů. Nicméně lidé do knihovny stále chodí, celkové návštěvy neklesají, ale projevuje se jistě i ekonomický dopad," pokračuje Tomáš Dosbaba. Podle jeho slov lidé v celé republice šetří na všech stranách. „A tak některé rodiny s více dětmi řeší situaci například tím, že neobnovují registraci všem dětem, ponechají průkaz jen jednomu a sourozenci potom navštěvují knihovnu společně," vysvětlil a zmínil, že nejsilnější skupinou čtenářů jsou senioři, dále žáci základních škol, studenti a učni. „Celých 73 procent našich čtenářů jsou ženy."

Kromě možnosti vypůjčení knih, časopisů nebo hudebních nosičů nabízí nejen jindřichohradecká knihovna také připojení k internetu, ale i nejrůznější doprovodné akce, pořádají se zde výstavy, přednášky i nejrůznější debaty. „Internet v knihovně loni celkově využilo 14 600 klientů a akce knihovny navštívilo 5 300 lidí," uvedl ředitel.

Druhou nejnavštěvovanější knihovnou Jindřichohradecka je ta v Třeboni. V loňském roce do ní zavítalo 48 714 lidí. „Čtenáře máme mezi studenty, seniory, ale i mezi lidmi středního věku, převažují však ženy, kterých je téměř 70 procent," vypočítala vedoucí třeboňské knihovny Vlasta Petrová. V knihovně tráví hodně času také děti, které sem chodí nejen pro knížky, ale tráví zde i čas mezi vyučováním a kroužky. „U nás návštěva není podmíněna registrací, takže v odpoledních hodinách bývá dětské oddělení plné. Děti si čtou, hrají, píší úkoly," vysvětlila Vlasta Petrová. „V roce 2011 jsme měli 313 dětí registrovaných, letos je to 407, takže jsme lepší."

Také v knihovně v Dačicích, která letos oslaví 120 let od svého založení, jsou s čtenářskou základnou spokojení. „Dětských čtenářů nám trochu přibylo, chodí maminky i s hodně malými dětmi, třeba již od batolecího věku. A to je super," uvedla vedoucí dačické knihovna Zdeňka Chadimová. Podle ní množství různých lákadel, jako je televize pro starší generaci nebo počítače a hry pro mladší, znamená větší tlak na knihovny, aby se snažily zjišťovat potřeby uživatelů a nabízet stále lepší a lepší služby.

„Naše knihovna letos oslaví 120 let od založení a zároveň uplyne 145 let od založení nejstaršího kulturního spolku v Dačicích, čtenářského spolku Dyje. K těmto výročím připravujeme některé novinky. První část oslav proběhne v pátek 15. března, druhá 26. června a finále pak na podzim," předeslala něco z plánovaných doprovodných akcí Zdeňka Chadimová.

Knihovny však nejsou pouze výsadou velkých měst. Kromě tří hlavních městských funguje na Jindřichohradecku dalších deset profesionálních knihoven. V jednapadesáti obcích pak mají místní obyvatelé možnost navštěvovat obecní neprofesionální knihovnu, přičemž v dalších sedmnácti mají pobočky větší knihovny z okolních měst.

Podle Mileny Marhounové z knihovny v Roseči je sice znát, že mladší lidé už tolik nečtou, nicméně klienty stále mají i u nich. „Celkem mám registrováno asi 40 lidí, těch pravidelných je deset," uvedla rosečská knihovnice, podle které platí, že kdo si vztah ke knížce najde v mládí, už u ní zůstane. „Chodí mi především starší lidé kolem osmdesátky, zato ale pravidelně." Rosečská knihovna, stejně jako mnohé jiné této velikosti, využívá možnosti půjčovat si soubory knih z velkých knihoven. „Spolupracujeme s jindřichohradeckou knihovnou a každého půl roku si od nich půjčíme soubor zhruba 50 až 70 knih, které na tu dobu obohatí náš fond," vysvětlila Milena Marhounová.

A stejně jako velké knihovny, tak i tyto malé se snaží pro své návštěvníky vytvořit zajímavý doprovodný program, „U nás je oblíbená Noc s Andersenem. Děti se tady na ní těší vždy dopředu. Loni jsme k tématu Pejsek a kočička od Čapka pekli i dort," zmínila knihovnice z Roseče.

V současné době mnoho lidí využívá knihovny také z ekonomických důvodů. Stejně tak Hana Chládková, která dříve pracovala ve školství a nyní je v důchodu. „Byla jsem zvyklá pořád něco číst, ale teď bohužel nemám na to, abych si nové knihy kupovala. Pravda je, že v knihovně si sice na některé novinky počkám, ale ušetřím," vysvětlila jeden z důvodů seniorka.

Petra Jouzová