Kostel v Klokotech bude národní kulturní památkou

Dočkat se může hned dvojího povýšení. Zatímco na první si dle odhadů českobudějovického biskupa Vlastimila Kročila počká minimálně rok, druhé má na dosah. Právě tyto události snad pomohly k tomu, že zastupitelé na vnitřní obnovu štuků a malby uvolnili 360 tisíc. Na první pokus se farnosti u nich nepodařilo získat 400 tisíc. Pro druhý ubrali, a také se k hlasování dostavilo víc zastupitelů kostelu nakloněných. „Polepšili“ se například místostarostka pro kulturu Kateřina Bláhová či radní Petr Havránek. „Pohoršili“ zase radní Alena Heršálková a Štěpán Kadilák.

Tábor má posílit o další národní kulturní památku. Podle diecézního stavebního technika Miloslava Vavříka jde už jen o administrativní tečku.

„Klokoty budou národní kulturní památkou. Návrh již schválila vědecká rada ministerstva kultury,“ upřesnil k zařazení, kterýn se pyšní hrad Kotnov, Stará radnice a část původního městského opevnění. V okrese se kostel zařadí k mostům v Bechyni a Stádlci a Kozímu hrádku v Sezimově Ústí.

Z ministerstva kultury nám vyjádření do uzávěrky vydání neposkytli.

Biskup Vlastimil Kročil: Jsem optimista, za 25 let se v Klokotech mnohé zlepšilo

Finanční pomoc města je proto na místě. Řekl Miloslav Vavřík před zastupiteli, kam přišel obhajovat příspěvek na financování již hotové obnovy interiérů významného poutního místa. I když minulý měsíc Klokotům 400 tisíc z rezervy městského rozpočtu neuvolnili, o měsíc později hlasováním prošlo 360 tisíc.
„Město by se na financování mělo podílet a mělo by být rádo, že takovou památku má,“ apelovala na kolegy Lenka Horejsková z TOP 09. Přesto silnou většinu na svou stranu nestrhla.

Z 26 přítomných zastupitelů se za pomoc postavilo 16 z nich. Jediným zcela proti byl komunistický zastupitel Václav Ebert. Jejich klub se vždy odvolává na církevní restituce.

Ministerstvo kultury kostelu na obnovu poslalo dva miliony, sama farnost přidala zhruba 700 tisíc. S pomocí městské kasy to pokryje celé náklady prací.

Kostel v Klokotech může být první jihočeskou bazilikou

Spočívaly v nápravě porušených štuků a malby stropech. Přičemž hrozilo, že se zřítí sádrové kazety, které jsou připevněné ke stropu. Nové je i osvětlení a změny se dočkala i kancelář.

V minulosti bývalo národní kulturní památkou celé Staré Město. V roce 1961 se stalo památkovou rezervací a hned následující rok národní kulturní památkou, jako jediné v tehdejším Československu. Městský architekt Miloš Roháček upřesnil, že o tento status Staré Město přišlo vlivem restitucí na počátku 90. let. V opačném případě by se totiž bývalí vlastníci nedostali zpět ke svým zabaveným domům. Titul pak zůstal jen třem objektům a Klokoty se stanou čtvrtým.

Po smrti Kateřiny zdědilo obec Klokoty město Tábor