Kosterní ostatky 27 lidí ležely mimo areál hřbitova za hřbitovní zdí u kostela sv. Alžběty. Původně si proto archeologové mysleli, že hřbitov byl dříve rozsáhlejší a postupem času se zmenšil. "Od této varianty jsme během výzkumu ustoupili, protože jsme nezachytili žádný hrob, který by byl hřbitovní zdí narušen. Navíc je vidět, že hroby hřbitovní zeď víceméně respektují. Posun zdi neprokázaly ani písemné prameny," vyvrátil původní domněnku archeolog Muzea Jindřichohradecka Jan Kocina s tím, že ostatky pocházejí z období 16. až 18. století. V hrobech se našla se i mince z roku 1762, která částečně pomohla stáří koster určit. Archeologové ale objevili i součásti oděvu, jako jsou přezky z bot, sponka nebo zdobené knoflíky.

Za hřbitovní zdí našli archeologové téměř třicítku lidských koster, některé hroby vykazovaly anomálie.
Archeologové v Třeboni našli téměř třicítku koster, dva hroby vyvolaly otázky

Podle odborníků rozhodně nešlo o klasické pohřebiště. Jednalo se spíše o místo, kam byli ukládaní lidé, kteří nemohli být pohřbeni na posvěcené půdě. Mohlo se tak jednat například o sebevrahy, delikventy nebo jinověrce. Řada indicií, které poskytla antropologická analýza a archivní rešerše, ukazuje na vojáky. "Většina nalezených koster náležela mužům mladšího věku, navíc u některých jedinců byly zachyceny stopy po zahojených zraněních. Víme, že v rámci sedmileté války v letech 1756 až 1763 byly zřízeny lazarety i v místech, kde se nebojovalo. Po prohraných bitvách, kde bylo větší množství zraněných, se ti lehčeji zranění a nemocní vojáci převáželi z míst bojů směrem na jih, do bezpečnějšího zázemí, kde pak někteří na následky zranění či nemoci zemřeli," ozřejmil Jan Kocina s tím, že písemné prameny odkazují na fakt, že v roce 1758 bylo do Třeboně odvezeno 1500 zraněných nebo nemocných vojáků.

Kolo odcizené v Třeboni.
Z kolostavu zmizel bicykl za 26 tisíc. Pomozte při hledání

V hrobech se ale našly i dvě anomálie. Šlo například o dvojhrob se dvěma mužskými kostrami položenými přes sebe. "Tito muži ve věku 20 až 25 let na kostech neměli žádná zranění. Zřejmě zemřeli současně a tak dali oba mrtvé do jedné hrobové jámy. Jestli tyto zemřelé pojilo i něco jiného, například příbuzenský vztah, nevíme," nastínil archeolog. Tehdejšímu způsobu pohřbívání se vymykala i další z mužských koster, která byla nalezena obličejem dolů. Podle archeologů se může jednat například o sebevraha, jinověrce nebo jedince, který provedl něco špatného, čímž se vymezil vůči ostatní společnosti.

Všechny ostatky z Třeboně byly pečlivě očištěny a archeologové uvažovali o jejich přepohřbení zpět do země. O kostry ale projevilo zájem Národní muzeum, které je uloží do svých depozitářů a použije k dalším případným analýzám.