Národní filmový archiv uvádí, že pro exteriéry si produkce vybrala zámek v Červené Lhotě, Soběslav a okolí a kopcovitou krajinu kolem Vimperka. Díky filmovému střihu divák nejprve vidí „podezřelé" auto brázdit pošumavskou krajinu, aby pak přes mostek vjelo na Červenou Lhotu.

Křížová trojka (1948)Děj: Na zámku, zkonfiskovaném po 2. světové válce šlechtickému majiteli, bylo zřízeno učňovské rekreační středisko. Přítomnost učňů se nelíbí bývalým zámeckým zaměstnancům a ani prof. Zachovi, který si přijel prohlédnout starožitnosti. Dva z učňů, Honza a Petr, přispějí k odhalení zlodějů, kteří chtějí ukrást vzácný medicejský křížek. Chlapci se vydali na průzkum zámku, když Zach pořádá spiritistickou seanci, kterou chce využít ke krádeži. Záměr zlodějů překazí historik dr. Jirsa, který posuzoval zámeckou sbírku. Pro usvědčení zlodějů bylo důležité svědectví Honzy a Petra, kteří u trezoru s křížkem zahlédli jednoho ze zlodějů a všimli si jeho hodinek se světélkujícím ciferníkem.

Úvodní scéna se zjevnou horskou krajinou vznikla v Cikánském údolí v podhůří Šumavy. Lze se domnívat, že tuto přírodní lokalitu vybral sám režisér Gajer, protože zdejší krásy znal. Přímí pamětníci natáčení v Pošumaví už nejsou mezi námi, ale z vyprávění to znají někteří obyvatelé nedalekých Šumavských Hoštic, například Zdeněk Mráz (*1944). „Mně byly tehdy čtyři roky, ale vím, že ve filmu jede můj děda Petr s vozem a kravami a předjíždí ho na mostu s patníky auto, za kterým se ve filmu práší," uvedl Zdeněk Mráz. Stejné údolí pak kamera zabírá, když na zámek pěšky přichází přes hory důležitá postava „spravedlivý" historik Jirsa.

Velká část děje se posléze odehrává uvnitř a kolem zámku Červená Lhota v okrese Jindřichův Hradec. Filmaři sem podle scénáře umístili učňovské středisko a ozdravovnu. Měli to snadné, protože v roce 1948 nebyl zámek přístupný veřejnosti, veškerý mobiliář byl pryč. Od roku 1946 tady fungovala skutečná ozdravovna. Současný kastelán Tomáš Horyna Deníku sdělil, že následná popularita filmu Křížová trojka rozhodla o osudu zámku.

„Úřady tehdy uvažovaly, jaké bude využití Červené Lhoty. Díky filmu se snáze prosadilo, že bude zpřístupněn veřejnosti. To se stalo v roce 1949. Film odvedl pro zámek velmi dobrou službu a rozhodl o jeho osudu," uvedl Tomáš Horyna. Zámek si filmový štáb před 67 lety trochu vylepšil. Na příjezdový mostek nad rybníkem například umístil dvě sochy světců. „Na dobových fotkách z dvacátých a třicátých let minulého století žádné sochy nejsou. Filmaři je na most dodali," uvedl správce depozitáře zámku Roman Dáňa.