Po nadcházející dva nebo tři roky budou mít návštěvníci Muzea Jindřichohradecka jedinečnou příležitost zahlédnout při práci tým restaurátorů. Ten se přesně po padesáti letech pustil do generální renovace Krýzových jesliček.

Podle slov etnografky muzea a místopředsedkyně Českého sdružení přátel betlémů Alexandry Zvonařové se jesličky opravovaly naposledy v roce 1967. „Mechanika je v téměř havarijním stavu a čekalo by se jen na to, kdy přestanou mechanismy pracovat. To samé platí u figurek, které jsou z takového zvláštního materiálu, který je velmi náchylný k poškození," vysvětlila.

Tomáš Krýza, autor unikátního betlému, nebyl podle muzejníků mechanikem a v jeho mechanismu by se téměř jakákoliv pravidla hledala jen stěží.

„On opravdu pracoval systémem pokus – omyl, takže si vzal cívku od nití, kus válečku na nudle, část kolovrátku a začal to spojovat pásky, nitěmi a různými nekonečnými pásy a zkoumal, kdy se to začne pohybovat. A když to fungovalo, tak to použil. Proto tam není žádný základní princip, je to spíš nahodilá záležitost," přiblížila Alexandra Zvonařová.

Celková oprava bude v několika vlnách. Pracovníci se vždy budou soustředit na konkrétní část betlému, ze které se odeberou figurky. Ty opraví restaurátorky. Konzervátoři a mechanici se zase pustí do mechanismu jako takového. Návštěvníci o jeden z hlavních taháků muzea ale nepřijdou – od 1. dubna, kdy se muzeum opět otevře, budou moci vidět restaurátory při práci.

O Krýzových jesličkách

Největší lidový mechanický betlém na světě patří k nejnavštěvovanějším expozicím muzea. Velkolepý betlém jeho tvůrce, jindřichohradecký punčochářský mistr Tomáš Krýza, vytvářel více než šedesát let až do své smrti v roce 1918. Jesličky obsahují 1398 figurek lidí a zvířat, z nichž se 133 pohybuje. Figurky jsou vyrobeny z kašírovací hmoty a ze dřeva. Původním mechanismem, který byl zpočátku poháněn ručně, nyní hýbe jediný elektromotor. (mjh)