Unikátní betlém zapsaný v Guinnessově knize rekordů prošel rozsáhlou rekonstrukcí pohonného mechanismu, jednotlivých figurek, objektů i kulis. Odborníci při obnově položili odvážný a inovátorský přístup. Jesličky byly po celou dobu restaurování přístupné veřejnosti.

Největší lidový mechanický betlém na světě má muzeum ve své správě od roku 1935, jeho podobu ale poznamenaly neodborné zásahy. Pro tým restaurátorů byla v rámci obnovy nejobtížnější mechanická část celého díla.

"Snažili jsme se zachovat co nejvíce historických součástek. Pokud už byly v takovém stavu, že se nedaly zrestaurovat, vyrobili jsme přesné kopie podle historických zdrojů, to se týká hlavně hnacího mechanismu, který měli na starosti dva pánové technici," přiblížila etnografka Muzea Jindřichohradecka Alexandra Zvonařová. Původní mechanismus betléma, který byl zpočátku poháněný ručně, rozvádí pohyb z jediného elektromotoru.

Zdroj: Jana Urbanová

Sehnat restaurátory na takto významné dílo byl velký problém. Muzeum proto muselo čerpat osvědčené odborníky z vlastních řad. „Jsem šťastná, že jsem to vůbec mohla dělat. Co bylo pro mě nejzajímavější, že když jsem odkryla všechny ty přemalby, byla tam jména lidí nebo u domů různá psaníčka, vzkazy, noty i reklamy z roku 1860. Žila jsem tak vlastně s těmi lidmi v tom období,“ vylíčila nadšeně restaurátorka Zdeňka Skořepová.

Zrestaurovaná část Krýzových jesliček.
Obnova Krýzových jesliček se pomalu chýlí ke konci, podívejte se do zákulisí

Během obnovy jesliček se navíc podařilo rozpohybovat i některé figurky, o kterých se původně myslelo, že jsou statické. „Nové barvy, které na nich byly nanesené totiž držely figurku pohromadě. Když jsem následně všechny odkryla a zůstala jen původní barva, zjistila jsem, že se figurka pohybovala,“ řekla Zdeňka Skořepová s tím, že nově do betléma zařadila také některé poničené figurky z depozitářů, které se podařilo opravit.

Změn doznaly i betlémové kulisy, které se více přiblížily Hradečákům. „Po konzultaci s vedením jsme přistoupili k tomu, že tam namaluji Jindřichův Hradec. Jsou tam vyobrazené i další srdcovky jako Vítkův hrádek, Landštejn, Velký i Malý Vajgar a řeka Nežárka jak teče až úplně dolů do vesnice,“ vyjmenovala Zdeňka Skořepová. Mechanický betlém se dočkal také nového osvětlení, řídící jednotky i vícejazyčného návštěvnického programu s mluveným slovem a hudebním doprovodem.

Velkolepý betlém vytvářel jindřichohradecký punčochářský mistr Tomáš Krýza více než šedesát let, až do své smrti v roce 1918. Dílo má 17 metrů na délku a dva metry na výšku. Jesličky obsahují bezmála 1400 figurek lidí a zvířat, z toho se 140 pohybuje. Figurky jsou vyrobené z kašírovací hmoty a ze dřeva. Restaurované Krýzovy jesličky může veřejnost přijít obdivovat od soboty 7. října až do 6. ledna 2024, kdy muzeum tradičně uzavírá své dveře pro veřejnost.