Každoroční boj s nepřítelem lesních porostů pokračuje.

„V současné době se s kůrovcem nacházíme v základním stavu, nebezpečí přemnožení hrozí pořád, ale děláme vše proto, aby se tak nestalo. Situaci máme pod kontrolou,“ říká Jaroslav Slanec z třeboňské pobočky společnosti Jihočeské lesy.

Stejný názor má i Jiří Flaška z pobočky ve Staňkově. „Kůrovce běžně likvidujeme, zpracujeme asi 300 kubíků napadeného dřeva za měsíc. Zatím je to stejné jako v minulých letech, uvidíme, jak to bude dál, protože nynější počasí s dostatkem slunce mu pomáhá v množení,“ tvrdí Flaška.

Podle slov ekoložky Jany Frantové z Chlumu u Třeboně je to zejména tím, že člověk pozměnil druhovou skladbu lesa, a tím narušil celý ekosystém. Vzniklé monokultury se pak staly snadným terčem. Kůrovec dříve napadal pouze nemocné stromy, a tak přispíval k omlazení lesa.

„Tady jsou lesy ještě dobré, ale nedávno jsme byli s manželkou na Šumavě, a to je tedy opravdu smutný pohled,“ míní například František Kroupa z Nového Bydžova.

Kůrovec, správným názvem lýkožrout smrkový, se vyskytuje v polohách nad 600 metrů nad mořem, kde napadá především smrčiny.
Dospělí brouci žijí zavrtaní do kůry stromů, kde se živí lýkem, poškodí tak celý strom, který nakonec uhyne. V lesích na Jindřichohradecku se tento brouk vyskytuje každý rok a lesníci musejí jeho stav hlídat, aby nedošlo k přemnožení.

Renata Pávková