Připravovaná novela zákona se jeví jako nedomyšlená lidem i zdravotníkům.


„Myslím si, že je to od vlády nedomyšlené, i když například sama užívám slabé léky na alergii a vyhovovalo by mi, kdybych pro recept k lékaři nemusela. Ale při těžších onemocněních nebo u starých lidí, u kterých se může stav měnit a nedají si říct, berou léky, protože jsou na ně zvyklí, by měli mít papír od doktora. Další věcí je, že cokoliv, co půjde přes centrální počítač, může být zneužitelné,“ řekla Petra Hejlová z Domanína.

„Osobně nejsem pro prodej léků bez předpisu, i když se vše dá zpětně dohledat podle záznamů lékaře, ale zdravotní stav není neměnná forma, lékárník nemusí vše uhlídat. I když u běžných onemocnění by neměly nastat komplikace, u kardiologických by to mohlo být naopak nebezpečné. Kontrola u lékaře je důležitá,“ uvedla jednatelka společnosti Lékárna U nemocnice v Jindřichově Hradci Jaroslava Matoušková.

„Považuji to za absolutní nesmysl. Mohu vystavit opakovací recept, který si v průběhu roku může pacient v každém čtvrtletí vyzvednout. Tím odpadá důvod, proč by si sám měl kupovat léky. Navíc nemusí jeho diagnóza po nějaké době platit, tak vyvstává otázka, kdo ponese zodpovědnost, jestli lékař, nebo ten, kdo mu lék prodal,“ vysvětlil praktický lékař Vladislav Dvořák ze Studené.

Dodal, že není šťastný nápad ani to, že by měli mít lékaři v ordinaci zásobu léků. Pokud jej zavolají k naléhavému případu, protože pohotovost je od Studené dvacet až třicet kilometrů daleko, v Dačicích nebo Jindřichově Hradci, má v zásobě antibiotika, která si může hned druhý den doplnit.

Třeboňský praktický lékař Jiří Hladílek je naopak názoru, že zřízení výdejen léčiv v odlehlých krajinách je potřeba, protože je jich málo.