Na to, že existence kamenných stupňů v Křemžském potoce pod hradem Dívčí kámen je ohrožena, poukazuje například Václav Kalkuš z Krnína, který pod Dívčím kamenem provozuje elektrárnu. „Byl jsem pozván na jednání, kde nás projekční firma seznámila s připravovaným projektem zprůchodnění Křemžského potoka,“ vysvětluje. „Součástí je vybudování nového rybího přechodu na přehradě, s čímž souhlasím. Dále ale chtějí zprůchodnit potok pro ryby tím, že vybagrují, zničí všechny starodávné kamenné stupně – špery, jezy, prahy. V době mého dětství v šedesátých letech byl v tomto potoce dostatek života, řada druhů ryb, raků i indikátorka čistoty rybička vranka. A stupně na potoce jim nevadily. Není tedy úbytek živočichů způsobený něčím jiným, jako třeba znečištěním lidskou činností? Nebo přílišným rybařením a zasahování do přirozených věcí přírody? Nesouhlasím s ničením takových krásných historických staveb!“

Kamenné prahy v potoce pod Dívčákem jsou pro tuto oblast charakteristické, dýchají starými časy a lidem přirostly k srdci. Jenomže ryby jsou mezi nimi spíše jako v pasti, brání migraci ryb z Vltavy do potoka i jejich cestě za třením.

„Proti stupním v potoce nic nemám,“ říká Petr Pešl, jednatel Místní organizace Českého rybářského svazu Křemže, která tento rybářský revír spravuje. „To, že se na potoce něco chystá, jsem se před nedávnem dozvěděl ze sociálních sítí, nějak nás opomněli přizvat k řízení, takže jsme se jako účastníci řízení přihlásili až nyní dodatečně a budeme to probírat s územním svazem. Fakt je, že před čtyřiceti padesáti lety tyto kamenné stupně rybám opravdu nevadily. Jako kluci jsme pod posledním nejvyšším stupněm kaskády pozorovali, jak ryby stupně přeskakovaly. Jenomže tehdy bylo tolik vody, že přes ty stupně přetékala. Dnes však teče jenom zlomek bývalého množství, voda je na minimu, přes stupně neteče skoro nic a pro ryby jsou kvůli tomu tyto překážky nepřekonatelné. Čili z hlediska rybářského by obnovení průchodnosti pro ryby bylo rozhodně přínosné. Chápeme ale, že prahy jsou určitá památka, takže bychom uvítali, kdyby se našlo nějaké jiné řešení, jak rybám migraci umožnit.“

O zprůchodnění potoka pro ryby usiluje již dlouhá léta Správa CHKO Blanský les. „A nyní je pro uskutečnění příhodná doba,“ říká Filip Šipan ze Správy, který má na starosti vodní stavby. „Správce povodí na tom pracuje, jsou na to evropské peníze, ale bohužel to vzbudilo negativní ohlas mezi některými občany. Usilujeme o to, protože potok je v těchto místech zhruba po sto metrech rozkouskovaný příčnými objekty. Ty objekty jsou dnes v potoce úplně zbytečné, jejich jedinou funkcí je, že brání migraci ryb. Před nějakými sto lety, kdy Vltava zažívala voroplavbu, se zřejmě vybudovaly, aby Křemžský potok nezanášel naplaveniny do Vltavy. Z biologického hlediska je však současný stav na potoce nevyhovující.“

Správce potoka se snaží najít vhodné řešení

Jak to s kamennými prahy v Křemžském potoce dopadne, ještě není rozhodnuto.

„V současné době se teprve zpracovává studie proveditelnosti, která navrhne technické řešení,“ upřesňuje Hugo Roldán, mluvčí Povodí Vltavy, s. p. “Záměrem je zajistit migrační prostupnost pro ryby a další vodní živočichy a na technické řešení by měla odpovědět právě zpracovávaná studie proveditelnosti. V tuto chvíli je tedy předčasné říci, že nějaké kamenné stupně budou zbourány a stejně tak není ještě ujasněný časový harmonogram prací. Samozřejmě, že navržené technické řešení, které vyplyne ze studie proveditelnosti, bude projednáváno s dotčenými orgány a vlastníky pozemků. Snahou je nalézt vhodné řešení, které zajistí migrační zprůchodnění a současně bude šetrné k okolí.“

První studie vznikla už v roce 2018. „Ta definovala migrační překážky a říká, jakým způsobem by se to mohlo řešit,“ vysvětluje Filip Šipan. „A dnes Povodí pořizuje již vyšší stupeň studie, tzv. prováděcí studii, což je takový jednodušší projekt, který řeší konkrétní opatření na jednotlivých překážkách.“