„Když jdu okolo řeky a vidím ty hromady sněhu, naskakuje mi husí kůže při pomyšlení, co se stane, až to začne najednou tát. Děsí mě to stejně, jako když začne vytrvale pršet. Obzvlášť, když se stále ještě nezačalo se stavbou protipovodňových opatření,“ říká Pavel Šťástka z Veselí nad Lužnicí. Jeho dům stojí na Alešově nábřeží, které patří ve městě k nejohroženějším oblastem.

„S rybáři jsme domluvili nezbytná opatření a rybníky se povypouští, aby alespoň něco v případě rychlého tání pobraly,“ reagoval Jiří Švarc.

Rožmberk má rezervy

Také v Rožmberku vytvořili vodohospodáři alespoň nějakou rezervu. Upustili jej zhruba o 6 milionů kubíků, takže než přetečou hráze, pojme okolo 11 milionů kubíků případné povodňové vody.

„Na Lužnici bohužel nemáme žádnou nádrž, kterou by se to dalo nějak zásadně regulovat. Vše bude záležet na tom, jak rychle bude sníh tát,“ shrnul Švarc. Podotkl, že oproti roku 2006 jsou zásoby sněhu ještě stále menší. Poměr je ale jiný. Letos je paradoxně sněhu více v nížinách.
Sníh napadl na zem, která nebyla úplně zmrzlá a sníh nyní funguje jako izolátor. Když se oteplí, hodně by mohla absorbovat zem.

„Horší je, když jsou dlouho mrazy a pak na ně napadá. Když se pak prudce oteplí a k tomu se přidá silný vítr, je to malér. Když ale začne tát pozvolna, nikdo ani nezaregistruje, že se něco děje,“ zhodnotil Švarc.