Obě dvě lipenská soustrojí byla podle mluvčího JE Temelín Marka Svitáka kompletně zmodernizována v letech 2012-17, což přineslo zvýšení jejich efektivity o cca 4 procenta a úsporu vody při udržení stávajícího objemu výroby bezemisní elektřiny. "Loni Lipno I dodalo do sítě 135 tisíc MWh, a pokrylo tak spotřebu 38 tisíc jihočeských domácností. Lipenské vodní dílo také zajišťuje dostatek chladicí vody pro jadernou elektrárnu Temelín a elektrárna Lipno I umí navíc podat Temelínu napětí při black-outu v síti," uvedl.

Ve strojovně elektrárny umístěné 160 metrů pod zemí v kaverně velikosti leteckého hangáru se podle jeho slov opravy rozeběhly přesně 11. května a vyžádaly si celkové zahražení soustrojí a vypuštění vody ze všech obtékaných částí turbíny včetně přivaděčů.

"Údržbou prošly zejména 230tunový rotor i 100tunový stator a provedena byla také diagnostika oběžného kola o hmotnosti 7,5 tuny, které se za plného provozu otočí 375krát za minutu. Kontrola se nevyhnula ani ovládací hydraulice a veškerým těsnícím prvkům. Rovněž byla provedena prohlídka hradicího rámu a stavebních konstrukcí vývaru, které jsou běžně nepřístupné. Pro zvýšení bezpečnosti provozu došlo k doplnění dalších snímačů a čidel a byly upraveny algoritmy řídicího systému. Zároveň byl vyzkoušen i start ze tmy (black start) pomocí soustrojí TG2 – a to nejen s využitím malé vodní elektrárny nacházející se v hrázi vodního díla, ale i pomocí autonomního dieselgenerátoru umístěného na nádvoří elektrárny. Bezemisní elektřinu z vltavské vody začalo soustrojí TG2 znovu vyrábět v pátek 29. května," informoval mluvčí.

„Díky velmi rychlému najetí na plný výkon 120 MW za cca 120 vteřin a možnosti dálkového ovládání z centrálního dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích může lipenská elektrárna ovlivňovat výkonovou bilanci elektrizační soustavy celé České republiky. Proto je nutné elektrárnu permanentně udržovat v excelentní kondici,“ popisuje důležitost elektrárny na „jihočeském moři“ ředitel organizační jednotky Vodní elektrárny ČEZ, a. s., Petr Maralík.

Lipno I je nejefektivnější elektrárnou celé vltavské kaskády – na výrobu 1 kWh bezemisní elektřiny potřebuje jen necelých 2,8 m3 vody. Je to možné díky 160metrovému spádu (rozdílu spodní a horní hladiny nádrže), největšímu na Vltavské kaskádě. Jen pro srovnání: Instalovaným výkonem největší elektrárna na Vltavě – Orlík – potřebuje k výrobě stejného množství energie prohnat přes oběžné kolo turbíny 6,2 kubíku vody.

Vedle několikatýdenních běžných oprav procházejí vodní elektrárny jednou za 20-25 let provozu tzv. generálními opravami. V rámci největší komplexní modernizační akce v historii české hydroenergetiky byla za posledních 15 let při nákladech ve výši cca 3 miliard korun modernizována soustrojí na více než dvaceti velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách (např. Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích atd.). Při modernizacích je využito nejnovějších poznatků vědy a techniky.

Historicky nejrozsáhlejší rekonstrukce soustrojí TG1 a TG2 vodní elektrárny Lipno http://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-lipno/ proběhla v letech 2012-17. „Modernizace znamenaly největší opravu vodní elektrárny Lipno od roku 1959, kdy zahájila provoz. Došlo k navýšení účinnosti o cca 4 % a zvýšení roční výroby o téměř 10 milionů kWh elektřiny. Lipno také dnes umí vyrobit stejné množství elektřiny za použití menšího objemu stále více vzácné vody,“ vrátil se k dění na lipenské elektrárně vedoucí oddělení provoz Martin Sobolík.