Listonoh letní je poměrně velký korýš. Může dorůst až kolem deseti centimetrů. Na hlavě má kromě dvou větších očí ještě malé třetí. Tělo korýše kryje krunýř, zadeček zakončují dva dlouhé štěty a pod krunýřem se ukrývá až stovka nohou. Listonozi dýchají žábrami, které mají podobu plochých váčků umístěných na bocích končetin.
„Tito velcí lupenonožci jsou starobylou skupinou živočichů, která přežila až do současnosti a během evoluce se změnila jen velmi málo,“ přiblížil zoolog Správy Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert s tím, že se pro listonohy často používá označení živoucí fosilie. „Fosilní druhy listonohů známe už z mladších prvohor. Od triasu se již prakticky nemění vnější morfologie jejich těla. Listonoh letní byl nalezen ve vrstvách datovaných na 220 miliónů let a je proto některými autory považován za evolučně nejstaršího žijícího živočicha na světě vůbec,“ doplnil odborník. V Česku byl tento primitivní korýš objevený už v roce 1791.
Oblasti výskytu listonohů jsou velmi specifické. Mají totiž nejraději dešťové kaluže na nezpevněných cestách a vyjeté koleje nebo rozlitiny v polích, proto jim nejvíce vyhovují vojenské prostory nebo motokrosové dráhy. Listonozi se živí řasami, organickým materiálem ze dna, ale i malými bezobratlými živočichy. Právě při jejich hledání listonozi ryjí ve dně a proto jsou louže s listonohy často zakalené.
Žijí jenom měsíc
„Jejich přítomnost zjistíme snadno podle svleček, které plavou u hladiny a nezřídka jsou působením větru nashromážděny na jednom místě. Listonozi přežívají po vyschnutí vody ve vlhkém bahně ještě několik hodin. Kladou svá lepivá vajíčka jejich aktivním vytřepáváním z ovisaků. Periodické vysychání stanoviště listonoha je klíčové pro rozvoj dalších generací. Na lokalitě se mnohdy neukážou dlouhou řadu let,“ poznamenal zoolog Jiří Neudert. Tento druh korýše žije ve velkých koloniích a je aktivní od května do srpna, po zbytek roku přežívají jeho odolná vajíčka. Životní cyklus listonohů obvykle netrvá déle než jeden měsíc.
Většina známých lokalit výskytu listonoha letního v rámci republiky je soustředěna do současných i bývalých vojenských cvičišť. Takovým místem je například chráněná krajinná oblast Brdy. Příhodné podmínky k životu ale zvláštnímu korýši poskytují i staré sádky na Třeboňsku. „Pravděpodobně se do této lokality v minulosti dostal s násadou ryb. Zdejší režim hospodaření na sádkách je vyhovující obdobou fungování na přirozených stanovištích, vhodnou pro rozvoj nových generací. Příroda nás tak neustále překvapuje,“ dodal Jiří Neudert. V České republice byl potvrzen výskyt celkem dvanácti druhů velkých lupenonožců. Na Třeboňsku se objevily zatím dva z nich, konkrétně listonoh letní a žábronožka sněžní.
