Majetkové vyrovnání mezi státem a církvemi by přitom církvím mělo přinést nemovitý majetek za zhruba 75 miliard korun. Jde o majetek, jenž stát zabavil po komunistickém puči v únoru 1948. Řadu objektů a pozemků ale stát už dříve převedl na obce nebo kraje. Devatenáctiprocentní daň by se podle návrhu měla vztahovat kromě restitučních náhrad také na pravidelné roční příspěvky církvím. Letos by to například do rozpočtu ČR přineslo zhruba 600 milionů korun.

Dva pohledy:

Tomáš Holub, katolický kněz, druhý biskup plzeňský:

1. Co si myslíte o aktuální snaze prosadit zdanění náhrad církevních restitucí? Co by to pro církev znamenalo, jak by v takovém případě reagovala?

Opakuji to, co jsem říkal již mnohokrát: tyto snahy vnímám jako politický populismus, protože každý, kdo se alespoň trochu vyzná v českém právním řádu, ví, že se jedná o věc zcela nemožnou a protiprávní. Já pevně věřím, že žijeme v právním státě a že tedy k této věci skutečně nedojde.

2. Jak probíhají církevní restituce v západních Čechách? Kolik majetku už církev získala zpět?

To, co vidím jako charakteristické pro restituční proces v západních Čechách je, že se téměř ve všech případech daří řešit sporné věci dohodou mimo soud. Na společném setkání se zástupci měst a obcí jsme se shodli, že to je cesta smysluplná pro obě dvě strany. Restituční proces teď vnímám jako příležitost pro nové možnosti spolupráce, nikoliv jako ukončení jednání s obcemi. To je pro mě zásadní. Podle předběžných informací bylo ze strany organizačních složek státu vydáno zhruba osmdesát až devadesát procent majetku, o který církev požádala. Zbývající část dosud nevydaných pozemků často čeká na zpracování geometrických plánů či vyřešení složitějších souvisejících technických otázek.

3. Měly církevní restituce nějaký konkrétní pozitivní dopad pro lidi v místech, kde už zdárně proběhly?

Jako příklad dobrého dialogu završeného mimosoudním uzavřením restituční záležitosti lze uvést např. Všeruby u Plzně, se kterými se místní farnost dohodla na předání hřbitovního kostela, který může tak do budoucnosti být využíván i pro civilní pohřby.

Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje (ČSSD), předkladatel novely zákona:

1. Proč by měly být restituce zdaněné?

Restituce je finanční náhrada, která nemá charakter dotace, neboť není jakkoliv účelově vázána, a svojí paušální povahou je spíše darem, neboť se jedná o finanční prostředky vyplacené jako paušální částka za nevydatelný majetek či dar církevním právnickým osobám. Považuji proto za spravedlivé, aby byl přístup ke zdanění darů v této zemi pro všechny stejný. Zároveň myslím, že je vhodné, aby byl nynější postoj k restitucím církevního majetku přiblížen dřívějším podmínkám u restitucí fyzických osob a ze státního rozpočtu byla vyplacena adekvátní částka vůči způsobeným křivdám a jiným úlevám, které církevní subjekty požívají. Dodávám, že bez ohledu na iniciativu Zastupitelstva Jihočeského kraje se ČSSD k této myšlence již v minulosti přihlásila.

2. Měly by být zdaněné také příspěvky církvím od státu? Myslíte, že by v tuto chvíli měl návrh na zdanění finančních náhrad církvím podporu u vedení ČSSD?

Ano měly. Jedná se vlastně o dary, neboť toto finanční plnění není nikterak účelově vázáno. V tuto chvíli zákonodárná iniciativa naráží na komplikovanou politickou situaci. Jsme svědky hned několika předvolebních kampaní, a tak je toto téma mnohdy překrucováno, podporováno či odsuzováno v mnoha dalších souvislostech. Myslím si ale, že tajné hlasování o tomto návrhu by se od veřejného hodně lišilo.

3. Jaké by podle vás mělo být konkrétní využití takto získaných prostředků?

Zhruba 600 milionů korun ročně je částka, která by rozhodně měla nejrůznější využití. Nebudu ale vyzdvihovat jednu potřebnější oblast nad jinou, čtenáři si jistě dovedou představit, na co by se peníze daly použít.

Anketa | Mají být zdaněny finanční náhrady církvím i příspěvky na činnost?

Ivana Říhová, ředitelka Muzea středního Pootaví Strakonice

Samozřejmě bych byla ráda, kdyby se do budoucna spory s církví urovnaly. Ale nedokážu říct, jestli je právě tohle ta dobrá cesta. Chtělo by to určitě širší posouzení. Nezle podle mě tak jednoduše říci, zda by měly být finanční náhrady církvím a příspěvky na činnost zdaněny, či ne.

Robert Huneš, ředitel Hospicu sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích

Samozřejmě, že ne. To, co bylo církvi vráceno, je jen část z toho, co jí náleželo. Většiny majetku se zřekla. A přestože jí byla vrácena jen malá část, ještě ji zdanit, to není spravedlivé. Církvi se vydal jen ten majetek, který se vydat dal. Ten, který nešlo vrátit, za to se jí dávají prostředky a z toho odvádět peníze je špatně. Církev dostala jen část z toho, na co měla nárok.

Jan Vondrouš, bývalý starosta Českého Krumlova, živnostník

Podle mě zdaněny být nemají. To by mi připadalo úplně nemorální, protože finanční náhrada církvím a stejně tak majetková náhrada církvím je přece napravení právního stavu. Ten majetek nejdřív někdo ukradl, a teď se ten ukradený majetek církvi vrací. Přece když vám zloděj něco uloupí, pak vám to dají nazpátek, tak vám to zdaní? To je přece absurdní.

Pavel Souhrada, starosta městyse Bernartice, krajský zastupitel

Je dobře, co se všeobecně týče církevních náhrad, že někdo našel odvahu a konečně to rozsekl. Jsou s tím pochopitelně spojené problémy, ale alespoň něco se v této oblasti děje. Zdanění finančních náhrad církvím považuji za nesmysl. Je to jako kdyby vám pojišťovna zdanila svoje plnění. Ten, kdo to vymyslel, myslím, měl zrovna slabou chvilku. Léta letoucí stát nakládal s cizím majetkem a nazpátek toho moc neodvedl.

Karel Daňhel, emeritní ředitel DON Tábor

Pokud peníze církve využijí k dobročinným účelům, pak ať je nedaní, protože církve jsou svým založením instituce pomáhající chudým nebo nemocným. V případě, že je využijí jinak než na charitu nebo opravu památek, měly by získané peníze danit jako my všichni ostatní. Myslím, že taková nerovnost církvím v očích veřejnosti ubližuje, což mělo vadit především jim samotným. Proto by se měly ke zdanění hlásit a chovat se čestně.

Martina Havlíčková, členka rady sdružení Mařížský park

Je to jako kdyby soukromé osobě někdo zaplatil dlužné peníze, a ty by stát zdanil. Osobně si myslím, že by měl jít stát spíše cestou nastavení jasných mantinelů, jak by církve měly tyto peníze použít a jak s nimi nakládat, i když je to do jisté míry dané i zákony. Vůbec církev je součástí naší kultury, lidé víru potřebují a my jsme tuto potřebu dost potlačili. Neměla by se těmto institucím brát důstojnost.

Petr Vitásek, zpravodajové Deníku