Zámek v Chlumu u Třeboně vyrostl v roce 1710 na místě původní tvrze. Svojí současnou podobu získal po roce 1900, kdy objekt vlastnil rakousko-uherský arcivévoda František Ferdinand d'Este. Od roku 1925 se zámek stal vyhledávaným letoviskem. Mířili sem i známí umělci jako například Oskar Nedbal, Antonín Sova nebo František Hrubín. K památce náleží i malebný park o rozloze zhruba 20 hektarů, kterým si obyvatelé Chlumu u Třeboně krátili cestu. Teď jsou ale všechny přístupy do areálu uzamčené.
„Myslím, že je to uzavřené někdy od června. Určitě je to omezující i kvůli dětem, se kterými teď musíme chodit kolem silnice a hlídat je, aby nám nevběhly pod auto. Přes park byla cesta určitě kratší a bezpečnější,“ podotkla jedna z obyvatelek Chlumu, paní Pavla.
Podobně reagovala i další z místních. “Dříve to bývalo volně otevřené. Teď se tam nedá dostat a je to celé zamčené. Můžu vám říct, že je nám to líto, ale nic s tím nenaděláme. Lidé ze sídliště, kteří jdou například do obchodu nebo na poštu, musí areál celý obcházet a je to pro ně nepříjemné,“ řekla.
Zámecká zahrada, která v současném podzimním období hýří barvami, byla kromě frekventované zkratky také oblíbeným procházkovým místem. Park doplňují vodní prvky, sochy, ale rostou v něm i exotické a vzácné dřeviny jako například liliovník tulipánokvětý.
Situaci kolem zámecké zahrady řeší už delší dobu také vedení městyse. O vstupu do areálu kolem památky se snaží vyjednávat. „Stojíme o zachování průchodu parkem, o to, aby byl přístupný v určitém režimu jako spojnice jednotlivých část městyse. Veřejným prostranstvím je zhruba sto let. Dostupnost centra, kde jsou obchody, zdravotní středisko, autobusová zastávka a další služby, je jinak velmi složitá. Park má navíc obrovskou dendrologickou hodnotu a je kulturní památkou,“ přiblížila starostka Chlumu u Třeboně Jitka Bednářová s tím, že se městys je domluvený na pravidelné komunikaci se zástupcem majitele objektu. Zatím prý ale nemůže předjímat, jak se bude situace dál vyvíjet.
Současný majitel památky už dříve přislíbil, že v zámeckém objektu vznikne hotel s restaurací a muzeem Františka Ferdinanda d‘Este. Stavební práce ale neprobíhají v souladu s úřady ani památkáři. „Veškeré bourací práce a práce spojené s odstraňováním historických částí konstrukcí napadených dřevomorkou v objektu byly mimo jiné podmíněné průzkumem, odborným posouzením jednotlivých prvků a svoláváním pravidelných kontrolních dnů,“ sdělila vedoucí odboru péče o památkový fond Danuše Thimová s tím, že tyto předpoklady nebyly naplněny. Práce v interiérech zámku navíc probíhají bez povolení stavebního úřadu v Třeboni.
Národní památkový ústav nemá možnost ani fyzicky kontrolovat, jakým způsobem je zámek rekonstruován. „Odborní pracovníci Národního památkového ústavu se několikrát snažili zúčastnit místního šetření, do areálu zámku jim však nebyl majitelem umožněn vstup. Zásadním problémem je nulová komunikace vlastníka s organizacemi památkové péče,“ řekla Danuše Thimová. Deník se k celé situaci snažil získat také vyjádření samotného majitele zámku v Chlumu u Třeboně, podnikatele se ale redakci nepodařilo kontaktovat.
