A podobné rozdíly panují prakticky ve všech oborech v Česku. Vedoucí pracovníci, tedy najatí manažeři, vydělávají v průměru 2,2krát více, než kolik si domů přinese naprostá většina ostatních zaměstnanců, vyplývá ze srovnání Českého statistického úřadu (ČSÚ).

„CHUDÍ" MEZI MANAŽERY

„Jen málo lidí by nechtělo brát plat manažera. Zní to pěkně, v realitě to ale mohou být částky velmi různorodé," poznamenává Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí z ČSÚ.

Tak například v nejlépe placeném odvětví – v bankách a pojišťovnách – vydělávají šéfové téměř 123 tisíc měsíčně, zatímco průměr ve financích je 50 tisíc.

Jenže i o těchto „průměrných" 50 tisících se může jen zdát mnoha jiným manažerům. Třeba vedoucí pracovníci v zemědělských podnicích si vydělávají průměrně 41 tisíc a ve stavebnictví 48 tisíc korun.

„Při odměňování extrémně záleží na velikosti organizace, na konkrétním oboru a na dalších podmínkách, takže manažerské platy jsou neobyčejně různorodé," píše Dalibor Holý v odborném časopisu Statistika&My.

NŮŽKY SE NEROZEVÍRAJÍ

Dlouho platilo, že mzdové rozdíly mezi šéfy a běžnými zaměstnanci rostly. Nyní ale tento trend nastartovaný 
v devadesátých letech přestal podle statistiků platit.

„Za tříleté období od roku 2012 do 2015 vzrostly průměrné mzdy řídícím pracovníkům jen o necelá tři procenta, zatímco kvalifikovaným dělníkům o 8,5 procenta," vypočítává Holý.

Je to především tím, že kvalifikovaných dělníků není dost, a tak je podniky musejí patřičně zaplatit.
„Napříč téměř všemi obory chybí disponibilní pracovníci. A tento stav se jednoznačně projeví v tlaku na růst mezd i v kategorii dělnických profesí," říká Martin Havelka, ředitel náborářské společnosti Vigour.

TI DOLE A TI NAHOŘE

Je tu ale jedna skupina zaměstnanců, která stále bere oproti šéfům propastně málo, a nijak výrazně se její situace nelepší. Jedná se o dělníky z nejspodnějších pater žebříčku odměňování.

Třeba v potravinářských firmách berou nejvyšší šéfové oproti nejhůře placeným kolegům skoro šestkrát víc, ve strojírenských fabrikách pětkrát a například 
v zemědělství zhruba 3,5krát víc, vyplývá ze srovnání portálu Platy.cz.

„Zvláště u pomocných pozic výrazný posun v platech neregistrujeme," potvrzuje Zuzana Lincová, ředitelka pracovního portálu Profesia.cz.

ZLATÁ PRAHA? JAK KDY

Nejvyšší průměrné platy jsou dlouhodobě v Praze, která je ostatně devátým nejbohatším regionem Evropy. Logicky si tak v hlavním městě přijdou na nejvyšší mzdy jak šéfové, tak 
kvalifikovaní specialisté.

Řídící pracovníci si v metropoli vydělají skoro dvakrát tolik než manažeři ve Zlínském a Karlovarském kraji, kde mají platy podle údajů ministerstva práce nejnižší.

Ale – možná překvapivě – není Praha žádným „ternem" pro lidi na opačné straně platového žebříčku. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci si hned v deseti krajích vydělají víc než 
v hlavním městě.

V metropoli je tak největší rozdíl ve mzdách mezi řídícími a nekvalifikovanými pracovníky. Jejich příjmy se liší více než pětinásobně. Naopak nejvíce „rovnostářský" je v tomto ohledu Zlínský kraj, kde není rozdíl ani trojnásobný. ALEŠ VOJÍŘ

Jak se liší mzdy šéfů a ostatních zaměstnanců. Rozdíly jsou i podle jednotlivých krajů.


Celostátní statistika se našeho regionu příliš netýká, míní Bohdan Soukup

Jindřichohradecko – Pomyslné platové nůžky mezi vrcholným managementem firem se v celorepublikovém měřítku neustále rozevírají, ovšem situace v regionech může být poněkud odlišná.

O tom, že konkrétně na Jindřichohradecku to může být poněkud jinak, je přesvědčený i předseda oblastní hospodářské komory Bohdan Soukup.
„Přestože konkrétní čísla samozřejmě k dispozici nemáme, neboť podniky nám je nijak nesdělují, nemyslím si, že by se u nás nějak zvětšovala propast mezi platy manažerů a řadových zaměstnanců. Je to dáno i tím, že většina firem u nás je spíše menšího nebo středního charakteru," říká Bohdan Soukup, který statistiky považuje za poněkud zavádějící.

„Promítají se do nich samozřejmě odměny vedení velkých třeba i polostátních firem, které bývají často extrémní. Což ale určitě není případ Jindřichohradecka," míní předseda hospodářské komory.

Přesto však připouští, že k určitému nárůstu manažerských platů může docházet i u nás.

„Je to ta známá záležitost s nedostatkem pracovníků v technických oborech. Po těch je mezi zaměstnavateli neustálý hlad, což se samozřejmě odráží i v platovém ohodnocení, a to i na vyšších pozicích. Záleží ale na každé firmě, nakolik si svých vedoucích pracovníků cení," dodává Bohdan Soukup.

MILAN SOLDÁN