A právě med s bezinkovou šťávou včelaře Jiřího Maříka z Jindřichova Hradce nyní získal ocenění „Chutná hezky. Jihočesky".

Přesnou recepturu ale oceněný včelař neprozradil. „Nejdříve jsem bezinkový med chtěl dělat jen pro sebe, ale ne z cukru. Dnes se totiž hodně výrobkům říká med, jako třeba pampeliškový a podobně, ale nemají s ním nic společného. Zkusil jsem ho udělat asi dvakrát a teprve pak jsem ho vzal i na trh," popisuje začátek Jiří Mařík.

O tom, že se jeho med ujal, svědčí i to, že byl požádán, aby své výrobky přihlásil do letošního ročníku této soutěže  – a  vyhrál. Nyní má pozvánky na řadu dalších trhů, kde je o bezinkový med zájem.

Cesta k úspěchu ale nebyla úplně jednoduchá. „Nejdříve se musí vypracovat technologie, kterou mi schválili hygienici a teprve poté jsem med mohl začít vyrábět na trh," naznačuje Mařík a dodává, že nejdůležitější bylo najít optimální poměr medu a šťávy, protože když bylo moc bezinek, tak to nechtěly včely. Z tmavého medu byla výroba rovněž obtížnější.

Vtip je totiž v tom, že med je dvakrát zpracovaný. Včelař na podzim udělá bezinkovou šťávu a pak ji smíchává s medem a dává znovu do úlu, kde je nový med za deset až čtrnáct dní hotový a může se vytáčet. „Dokonce mi jeden odborník udělal chemický rozbor a ukázalo se, že takto zpracovaný med je vhodný i pro děti, které ho normálně nemohou," doplnil Mařík.

Se včelařením začal před pětatřiceti lety. „Tedy dost pozdě, někdo chodí ke včelám už jako dítě. Já musel dělat všechno do začátku. Včelaření znamená ovládat řadu řemesel a hlavně dbát na hygienu. Ta je u mě na prvním místě," říká muž, který se v současné době stará o šestatřicet včelstev.

A jak hodnotí letošní včelařský rok? „Zatím je podprůměrný. Jaro bylo brzy teplé a včely měly podmínky pro rozvoj. Odkvetly jívy, pak přišla řepka a strašně rychle odkvetla, najednou se ochladilo, včely nemohly pár dní sbírat a vznikla rojová nálada i navzdory všem opatřením," komentuje Mařík vývoj počasí.