BUENOS AIRES je městem hlavně parků. Tolik jsem jich ještě nikde neviděla. V podstatě každá větší ulice končí parkem. Ale nepředstavujte si jen tak nějaký kousek trávníku s pár keříky či dokonce stromem. Kdepak. Tady jsou to ohromné plochy zeleně se spoustou obrovských stromů, dětských hřišť, hřišť pro výcvik psů, soch různých velikostí.

Sochy v B. A., to je kapitola sama pro sebe. Jsou jich tady stovky. Hodně bronzových generálů na koních, mramorové památníky, náboženská témata. Pepa je sochař, takže je vám asi jasné, že každou sochu musíme vidět zblízka, vyfotit a natočit jí na kameru. Největší radost měl hned první den z bronzové sochy od Auguste Rodina - Myslitel. Je umístěna, jak jinak, v parku, před Kongresovým palácem.

Každá historická událost Argentiny se odrazila ve vytvoření památníku. Je zde obrovský park - památník obětem vlády vojenské junty. Jmen zapsaných na zdi památníku je na 30 000.

Oběti války o MALVÍNY (FALKLANDY) mají v jednom z parků také svoji zeď se jmény padlých.

Jsou zde ale i “vědecké parky“. Ve čtvrti Palermo, v jednom z parků, je PLANETARIO GALILEO GALILEI. Kulatá kopule, která znázorňuje planetu Zemi. U vchodu jsou umístěny meteority, které se našly na území Argentiny.
Nás ale více upoutala JARDÍN ROSA. Nádherná, upravená, rozkvetlá parková zahrada plná růží. I s jezírkem. Balzám na duši v ruchu velkoměsta.

Když je řeč o růžové, vrátím se k návštěvě CASA ROSADA z minulého článku. Prezidentský palác, kde v sobotu a v neděli dělají komentované prohlídky. Tento palác je úzce spojen se jménem ženy, která i po 66 letech od své předčasné smrti v roce 1952 (ve 33 letech) patří k nejznámějším ženám Argentiny.

EVA MARÍA DUARTE de PERÓN - EVITA, což je zdrobnělina jména Eva. Tato žena se stala ve svých 27 letech první dámou Argentiny a od roku 1946 až do své smrti roku 1952 stála po boku svého manžela, prezidenta, Juana Dominga Peróna. V jeho vládě, po určitou dobu, vedla ministerstvo práce a zdravotnictví.

V Casa Rosada má dodnes svůj pokoj pod názvem Salón Evita. Z balkonu, vedoucího na náměstí, pronášela své projevy. Ze stejného balkonu zpívala Madonna filmové ztvárnění písně Don’t Cry for Me, Argentina z muzikálu EVITA.

Evita je vyobrazena na mrakodrapu, má svůj památník v parku. Na CEMENTARIO de la RECOLETA (hřbitov), asi největší turistické atrakci v Buenos Aires, je pohřbena v rodinné hrobce. K jejímu hrobu proudí davy návštěvníků. Má číslo 88.

Tento hřbitov je vlastně takové miniměstečko. Přepychové hrobky, mramorové sochy, sarkofágy. Jsou zde uloženy ostatky elity města - prezidentů, válečných hrdinů, vlivných politiků. Ale také slavných a bohatých.

Čtvrť RECOLETA je spojena se zajímavým jevem. Potkáte zde paseaperros (profesionály ve venčení psů). Někteří mají na vodítkách až 15 psů různých ras a velikostí. Ovšem mají je pod dokonalou kontrolou a psi je poslouchají na slovo. No, asi by to ani jinak nešlo.

Tato čtvrť je také sídlem VELVYSLANECTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Byli jsme se tam podívat, ale doufám, že nenastane okamžik, kdy bychom potřebovali pomoc tohoto úřadu.

Počasí v Buenos Aires je stále ukázkové. Slunce, slunce a zase slunce. Obloha jako vymetená. Obyvatelé tady mají jednoduchý šatník. Kraťasy, tričko s krátkým rukávem, letní šaty. No, přiznám se, že i my máme snadné oblékání. Ale ono na nás také v Ohňové zemi a Patagonii dojde. Tam na sebe asi navlékneme vše, co máme.

Každou neděli je v ulici DEFENZA, ohromný stánkový trh se vším možným. Tančí se tango na ulicích, lidé korzují, baví se. I my se, už podruhé, zúčastnili. Opět jsme skončili v kavárně u úžasného cappuccina.

Tak, příště se podíváme do nějakého muzea či galerie.

Milena Andrle