Jak upřesňuje ředitel Muzea Jindřichohradecka Jaroslav Pikal, povinnost darovací daně má zřizovatel muzea, což je v tomto případě Jihočeský kraj. „Takže my neplatíme nic, pouze musíme nechat dar ocenit. A kraj zase může uplatnit slevu daně, takže postrádá toto ustanovení smysl. Navíc, jak nás ubezpečili právníci, můžeme uzavřít smlouvu o koupi předmětu za  nějakou symbolickou cenu," naznačuje Jaroslav Pikal řešení.

Ono totiž i samotné ocenění daru by ve většině případů bylo pro muzeum nákladnější než samotná hodnota darovaného předmětu do sbírky. Podle vyjádření Zdeňka Kuchyňky z Asociace muzeí a galerií totiž nemůže cenu darovaného předmětu určit zkušený kurátor sbírek, protože by ji mohl následně zpochybnit finanční úřad. Je tedy nutné pozvat soudního znalce, jehož minimální hodinová mzda se pohybuje 
od 350 do 500 korun.

„Každoročně dostáváme od občanů kolem dvaceti darů. Jedná se o skutečně různorodý materiál, protože nejsme odborně specializované muzeum, ale regionální a zajímá nás vše, co se historie týče. Může se jednat o různé tisky 
i třeba o řemeslnické nástroje a podobně," doplnil Jaroslav Pikal.

Soukromý provozovatel Muzea čs. opevnění Klášter Miloslav Sviták o změně v souvislosti s občanským zákoníkem slyšel poprvé. „Moc se mě to netýká, protože si většinu předmětů do sbírek sháním sám a nakupuji na burzách. Ale připadá mi přitažené za vlasy, kdybych třeba od někoho dostal bednu od granátů a měl ji nechat ocenit kvůli darovací dani. Rozhodně se mi to nelíbí," reagoval Miloslav Sviták, který zpřístupňuje veřejnosti bunkry mezi Klášterem a Landštejnem.

Rovněž provozovatel soukromého Muzea motokol v Horní Radouni Milan Vocílka o novince nevěděl. „Nechápu takovou věc, to je jenom přidělávání byrokracie a házení klacků pod nohy těm, kteří se snaží uchovat kus historie. Pro mě má třeba cenu nějaký anglický šroub do auta, který mi někdo donese, nebo staré lyže, jež by jinak skončily někde na skládce. Zajímalo by mě, kdo by to oceňoval. To by byl za chvíli nedostatek soudních znalců," míní Milan Vocílka.