Mezi nejvýznamnější přírůstky patří například velké zrcadlo z roku 1889 zdobené 15 hradeckým motivy, kolorovaný plán Jindřichova Hradce z roku 1850 a skříňkový voskový betlém se zvonkohrou. Muzeum stejně jako loni investovalo do nových sbírkových předmětů kolem jednoho milionu korun.

„Hlavním smyslem existence muzea je budování, odborná správa a prezentace sbírky. Podobně jako v předchozím roce muzeum obohatilo svojí sbírku výrazným způsobem," zdůraznil ředitel Muzea Jindřichohradecka Jaroslav Pikal.

Fond nábytku letos rozšířilo velké zrcadlo ve zlaceném rámu s 15 vedutami Jindřichova Hradce, jehož autorem byl jindřichohradecký řezbář a pozlacovač František Tomaško. Bylo zdobeno technikou eglomise, tedy rytím do zlaté folie. „Zrcadlo bylo pravděpodobně vyrobeno na zakázku někdejšího starosty města Karla Merta," řekl správce fondu František Fürbach.

Do fondu map také muzeum zařadilo ručně kreslený kolorovaný plán Jindřichova Hradce z roku 1850. Plán, který vytvořil Jan Hikisch, je jedním z nejstarších dochovaných plánů města.

Koupí či darem se podařilo obohatit sbírkový fond národopisu řadou zajímavých předmětů. „Vedle souboru dobových textilií a potřeb do domácnosti to byl především unikátní skříňkový betlém s voskovými figurkami z konce 19. století, jehož získání je v dnešní době již velkou vzácností. Velkým bonusem betléma je především to, že zároveň funguje i jako hrací skříňka," vysvětlila správkyně fondu Alexandra Zvonařová.

Fond pohlednic obohatily dvě velké kolekce historických pohlednic z počátku 20. století, na nichž jsou zachyceny malé i větší obce jindřichohradeckého regionu. Podařilo se získat i několik pohlednic obcí v muzeu dosud nezdokumentovaných. Dalším zajímavou koupí bylo několik souborů skleněných negativních fotografických desek. Jeden soubor pocházel ze Stráže nad Nežárkou a přinesl obrázky z všedního i svátečního života tohoto městečka z počátku 20. století. Zajímavý soubor desek z konce 19. století představuje především vojáky c. a k. rakouské armády.

Sbírku muzea rozšířil také cyklus rozměrných obrazů od významného architekta a scénografa Vlastislava Hofmana s motivy Jindřichova Hradce a blízkého okolí, série kreseb města ze studentských let z roku 1907 a návrh scény k divadelní hře Husité z roku 1919. Muzeum pořídilo i velkoformátové plátno s motivem ženy ve chlévě dojící krávu od Hanuše Gantnera.

Fond výtvarného umění doplnily také obrazy jindřichohradeckého rodáka Hanuše Schwaigera – kresba starého křídla zámku s hladomornou z roku 1886, kresba krysaře a pastel Naše první obydlí z roku 1900.

Darem získalo muzeum osobní korespondenci a koláže a plastiky Vladimíra Holuba. „Muzeum koupilo také rozměrné plátno pohledu na Jindřichův Hradec od nemocnice od Františka Líbala," doplnil správce fondu výtvarného umění Jakub Valášek.

MARIE HAZUKOVÁ