Kliknutím zvětšíteČtyřicet tisíc kostek másla, to je pro představu množství tuků, které o vánočních svátcích přitečou na čistírnu odpadních vod v Českých Budějovicích. Vodohospodáři odhadují, že na sklonku letošního roku to bude stejně jako vloni, tedy zhruba deset tun.
Potravinářské tuky a oleje z přípravy tradiční štědrovečerní hostiny, jenž lidé často vylévají do dřezů či toaletních mís, přitom mohou způsobit v kanalizačním systému závažné problémy. „Po ochlazení tuků v kanalizaci vznikají hrudky, na které se postupně nabalují a zachycují další nečistoty. Vznikají tak tuhé nánosy, které brání volnému průtoku, a proto musí být, velmi nákladně odstraňovány. Jinak hrozí ucpání kanalizace a havárie kanalizačních čerpacích stanic,“ říká mluvčí společnosti ČEVAK Jitka Kramářová.
Tuky se v kanalizaci navíc částečně rozkládají na mastné kyseliny, které mimo jiné způsobují korozi stěn kanálů a potrubí. S ještě většími náklady je pak spojena likvidace tuků, které přitečou na čistírny odpadních vod. Letos navíc vodohospodářům komplikují práci také roušky a ústenky, které lidé po použití zřejmě splachují do toalet. „Ani ty jednorázové se přitom ve vodě nerozpustí a mohou ucpat potrubí, poškodit kanalizační čerpací stanice,“ doplňuje Jitka Kramářová.
Kam tedy s tím?
Zbytky oleje ze smažení nebo fritování můžete po vychladnutí přelít do plastové lahve a odnést do speciálního kontejneru na použité tuky a oleje, případně odevzdat jako tříděný odpad ve sběrném dvoře. Menší množství tuku pak stačí vysát ubrouskem nebo papírovou utěrkou a vhodit do směsného odpadu.
Jednorázové ústenky a respirátory, je podle doporučení hygieniků třeba ukládat zvlášť do plastových sáčků, ty pak důkladně zavázat a vhodit do černých nádob určených pro směsný komunální odpad. Na problematiku předmětů a látek, které do kanalizace nepatří, upozorňuje již několik let program DOODPADU. Jeho cílem je poučit veřejnost, že toaleta není odpadkový koš.
Dalším problémem zimních měsíců, který zaměstnává vodohospodáře, je ohrožení vodoměrů. Rychle nastupující mrazivé počasí způsobit kromě jiného i nepříjemnost v podobě zamrzlého vodoměru. Postarat se o vodoměr, a to nejen při mrazech, musí majitel nemovitosti. „Pokud zamrzne, v lepším případě praskne jen jeho vrchní sklíčko, řešili jsme ale i situace, kdy voda vytopila prostory, kde byl přístroj umístěn,“ upozorňuje Jitka Kramářová.
Za výměnu vodoměru majitel zaplatí 1 500 až 2 000 korun, navíc ho může nepříjemně překvapit účet za uniklou vodu. Hlavně na rekreačních chatách a chalupách, kam v zimě lidé přijíždějí jednou za čas, mohou následné škody převýšit samotnou platbu za výměnu poškozeného vodoměru. „Proto doporučujeme pečlivě uzavřít sklepní okna a vodoměrné šachty, popřípadě přístroj obalit nepromrzajícím materiálem, například polystyrenem,“ radí Jitka Kramářová.
Pokud vodoměr přece jen zamrzne, lidé by se jej neměli snažit rozehřát otevřeným ohněm. Žár totiž poškodí plastové části vodoměru a přístroj po takovém zásahu většinou stejně nefunguje. Aby byla vzniklá škoda co nejmenší, je lepší, když se zákazníci co nejdříve obrátí na nejbližší povozní středisko společnosti ČEVAK. K dispozici je jim také linka 800 120 112.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
