Na dvě housky s tisícovkou? Můžete, ale...

Prodavačka vás odmítá s tím, že nemá nazpět. Nebo že kdyby bankovku přijala, vzdala by se veškeré hotovosti. Má na to právo?

„Obecně platí, že každý je povinen přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení, ovšem existují určité výjimky," říká právnička Kristýna Koç z mezinárodní advokátní kanceláře Taylor Wessing.

Nicméně pro platbu bankovkami žádné omezení neplatí (opomeneme-li zákonný limit pro platby 
v hotovosti, který je nyní 270 tisíc korun).

„Platí-li tedy zákazník za drobný nákup bankovkou velké hodnoty, prodavač by neměl peníze odmítnout," dodává právnička Koç.

DOHODA, NEBO SMŮLA
Jenže jak se v takové situaci, když prodavač opravdu nemá nazpět, zachovat?

Ve vztahu plátce – příjemce platby nejde o dohodu dvou stran, nýbrž o oblast striktně upravenou předpisy.
„Zákon o oběhu bankovek a mincí sice stanoví povinnost každému přijímat tuzemské peníze, avšak nelze učinit závěr, že prodejce musí být vždy schopen 
v rámci zaplacení zboží vrátit hotovost na jakoukoliv bankovku," podotýká právnička Koç. „Smyslem úpravy je především zamezit tomu, aby byly určité bankovky či mince apriorně odmítány. Řešení bude 
v praxi záležet na ochotě obou zúčastněných."

Přeloženo z právní řeči: buď prodavače přesvědčíte, nebo po kapsách najdete drobné. Pokud ne, nezbude vám než se vydat bankovku rozměnit jinam.

KDE MUSÍ ROZMĚNIT
Na jednom místě by vás rozhodně neměli odmítnout: v bankách. Ty jsou povinny rozměňovat bankovky i mince.
Výměna je bezplatná až do sta kusů jedné nominální hodnoty, pokud jsou platidla roztříděná.

Ve čtyřech městech Česka – v Praze, Hradci Králové, Brně a Ostravě – se lze vydat i přímo do poboček České národní banky.
A pak může zafungovat ještě jeden trik – dojít si třeba pro žvýkačky na pokladnu do supermarketu. Zástupci velkých obchodních řetězců tvrdí, že jejich pokladní mají na velké bankovky nazpět vždy.

Ovšem – když už si kupujete třeba zmíněné žvýkačky, můžete si rovnou vzít i ty dvě housky…

Zdroj: red

PADESÁT MINCÍ A DOST
V opačném případě – tedy když si jdete koupit věc 
v hodnotě tisíců za mince – vás může prodavač podle zákona odmítnout.
„Fyzické a právnické osoby mohou odmítnout přijetí více než padesáti mincí 
v rámci jedné platby," uvádí Kristýna Koç z kanceláře Taylor Wessing.

Opět zde platí, že komerční banky, stejně jako ČNB, už podobnou platbu odmítnout nemohou. Za její přijetí si však mohou účtovat poplatek.

POZOR NA POŠKOZENÍ
Zákon sice říká, že českou měnu na území Česka nemůže nikdo odmítnout, ale v jednom případě tak mohou učinit fyzické a právnické osoby (kromě bank) – a to tehdy, kdybyste chtěli platit bankovkou, která je nestandardně poškozená (například není celá, je ohořelá či celá popsaná).

A vězte, že vy jako fyzická osoba můžete odmítnout 
i běžně poškozenou bankovku. Naopak právnické osoby, směnárníci a banky jsou povinni přijmout 
i tato platidla, ale nesmí je již vrátit do oběhu.  JOZEF GÁFRIK

Dvoutisícovkou je lépe za pohled neplatit, do autobusu s drobnými

Jindřichohradecko – Zaplatit dva rohlíky tisícovkou už jistě vyzkoušela spousta lidí. Ne vždy se ale v takovém případě zákazník setká s pochopením prodávajícího, který může mít problém vrátit na takovou částku zejména v ranních hodinách.

CHTĚJÍ JEN ROZMĚNIT
Lidé často využívají nákupy drobností a levných položek k tomu, aby si rozměnili velkou bankovku, ačkoli na samotný nákup by drobných měli dost. Své o tom ví i majitel novinového stánku v Třeboni Jiří Novák. „Já už to mám vychytané. Zeptám se rovnou, jestli chtějí rozměnit nebo opravdu nemají drobné na zakoupení novin," říká s tím, že někdo férově odpoví, že potřeboval jen rozměnit a drobné na nákup by vlastně měl.

„To pak nemám problém mu velkou bankovku rozměnit a drobné si vezmu zvlášť za zakoupené věci. Při prodeji jsou totiž mince potřeba," upozornil. Jde zejména o deseti, dvaceti a padesátikoruny, které prodejce vrací zejména zákazníkům nakupujícím cigarety.
„Za těch čtyřiadvacet let, co tohle dělám, se mi vždycky podařilo všechno vyřešit. Že bych musel někoho s velkou bankovkou odmítnout, to se mi snad ještě nestalo," uzavřel.

Zdroj: red

DROBNÉ K PLAVKÁM
Ani v jindřichohradeckém plaveckém bazénu zákazníci s tisícovkou nemusejí při vstupu čelit tomu, že si někam půjdou rozměnit. Jak říká vedoucí bazénu a aquaparku Marcela Kůrková, na začátku směny pracovníci na recepci „vyfasují" drobné peníze, aby měli na vracení.
„Nejvíce potřebujeme deseti, dvaceti a padesátikoruny. V případě nutnosti můžeme nějaké drobné i vyměnit v našem bufetu. Jinak spolupracujeme i s bankou, u které máme účet a kde peníze za drobné rovněž měníme. Takže každého zákazníka odbavíme," sdělila Marcela Kůrková.

V letní sezoně se sice s problémem vracení peněz na velké bankovky nesetkávají, ale v ostatních měsících se občas problém vyskytne i v jindřichohradeckém informačním centru. Prodávají tady kromě jiného pohledy nebo turistické vizitky, tedy věci, které se cenově vejdou do dvacetikoruny.

„Stává se docela často, že chce někdo zaplatit za turistickou vizitku v ceně dvanácti korun třeba dvoutisícovkou. Teď v sezoně to takový problém není, ale v mimo turistické období ano," říká Petra Kredatusová z infocentra. Vždy se proto snaží se zákazníkem domluvit, jestli by měl menší hotovost.

NÁKUP MALIČKOSTI
Například podnikatel Jaroslav Pelant z Třebětic z vlastní zkušenosti tvrdí, že když přijde více lidí za sebou s dvoutisícovkou, tak si člověk připadá jako směnárník. „Zarazilo mě ovšem, a toho jsem byl svědkem, že na poštu přišel muž s báglem a chtěl rozměnit větší bankovku. Nepochodil, snad prý jen když si koupí nějakou maličkost, jak mu bylo řečeno. Byl to Moravák, tak jim pěkně po moravsku vynadal a docela jsem ho chápal," popsal situaci.

Samostatnou kapitolou je ale placení jízdenek například v autobuse, kde by cestující měli mít obnos za jízdné připravený dopředu a neměli by se na šoféra vytasit s „velkými" penězi. Někde mají takové upozornění i na dveřích autobusu.

PYTEL DROBNÝCH
Druhý extrém je, když někdo doma rozbije kasičku a jde za své nastřádané úspory nakupovat. Podle zákona o oběhu bankovek a mincí lze zaplatit větším množstvím kovových peněz, ale nesmí se jednat o více než padesát mincí. To platí i v opačném případě, kdy by takto chtěla vracet třeba prodavačka v obchodě. Petra Lejtnarová, Lenka Novotná

Zdroj: red