Až do konce roku 2002 ještě souběžně fungovaly okresní úřady. Pak již jen zůstal krajský. Pro mnohé obce, zejména z východní části tehdejšího jindřichohradeckého okresu, se tak oddálila státní správa. Byť na druhé straně vznikem úřadů s přenesenou působností, takzvaných malých okresů, to starostové na řadu vyřizování nemají tak daleko.
Starostové, kteří na radnicích pamatují obě formy uspořádání, na bývalý okresní úřad vzpomínají v dobrém.
„Když to srovnám, tak jednoznačně se pro nás státní správa oddálila. Jsme na konci kraje a do Českých Budějovic je to přes 100 kilometrů. Takže to znamená, že na krajském úřadu většinou strávím celý den. Řadu věcí ale můžeme řešit na Městském úřadě v Dačicích, což je podstatně blíž,“ říká starosta Písečného nad Dyjí Vladimír Macků.
Shoduje se však i s dalšími starosty, že za posledních deset let se pro obce mnohé změnilo, povinnosti byly posunuté víc směrem k obcím a především přibývá administrativy.
Srovnávat může i starosta Jilmu Jaroslav Šlesinger. „Nám situaci vznik krajského úřadu víceméně zhoršil. Do Budějovic to máme 80 kilometrů, což na cesťáku dělá tisícovku. A to si obec nemůže dovolit. Pokud potřebujeme s krajem komunikovat, což není naštěstí tak časté, tak vše řešíme prostřednictvím e–mailu nebo datových schránek a také klasicky poštou. Na druhé straně hodně záležitostí řešíme na úřadě v Jindřichově Hradci. Když byl okresní úřad, tak jsem tam zajížděl dvakrát měsíčně a osobní jednání bylo vždy lepší,“ míní Šlesinger.
Třeba když byly povodně v Majdaleně, tak ještě působily souběžně jak krajský, tak i okresní úřad. Majdalenský starosta Karel Fürst ale tak velký rozdíl nyní nepociťuje, protože obec se nachází blíže ke krajské metropoli je to zhruba stejně daleko.
„Samozřejmě za okresního úřadu se mi to líbilo víc, většinou jsme se už s úředníky znali, což bylo snadnější. Ale cesta uspořádání formou krajských úřadů určitě není horší, než ta před tím,“ pokračuje Fürst s tím, že papírování a administrativy bylo všeobecně méně, ale nyní se hodně valí i povinnosti na obce s rozšířenou působností.
„Z mého pohledu se krajský úřad v posledních letech dostal na úroveň bývalého okresního, nemáme s tím sebemenší problém, úředníci jsou ochotní, dnes už se s nimi i známe, takže komunikace je dobrá. Horší je ale zátěž, která na obce padá z centra a za to krajský úřad skutečně nemůže,“ naznačuje starosta Nové Vsi nad Lužnicí Josef Dlabík.
Poukazuje třeba na povinnost všech obcí zavést kontaktní místo Czech Pointu, tedy místa, kde má občan například přístup k získání výpisu z trestního rejstříku.
„Stát dal sice dotaci, ale zařízení bylo drahé a již tenkrát zastaralé a u nás se využije tak dvakrát do roka. Navíc, za čtvrt hodiny připojení platíme 350 korun. A to nikdo nevidí,“ konkretizuje Dlabík.
Mezi pro něho další nepochopitelnosti patří nárůst vyplňování různých statistických formulářů, které přicházejí z centra a vlastně se dublují, neboť kraj často zpracovává podobné informace a odesílá je do centra.
1990 – 2000: kraje sice existují, ale až na některé instituce zanikají krajské správní úřady
2000: od 1.1. je zákonem vyhlášeno nové krajské zřízení a s ním i Budějovický kraj. Od prosince vznikly krajské úřady s hejtmanem v čele
2001: 22.1. uspěl v Poslanecké sněmovně návrh na změnu názvu na Jihočeský kraj, platí od května 2002: 31.12. zanikají okresní úřady.