O prázdninách se třináctiletý Marek Košťál chodil s kamarády koupat k píseckému jezu. Stačil jeden špatný krok. Idyla se změnila v drama.

„Uklouzl jsem a spadl pod jez. Kamarádi mě vytáhli na břeh. Zavolali záchranku, protože jsem měl rozbitou hlavu. Jinak mě nic nebolelo, byl jsem v šoku z toho, co se stalo,“ vypráví Marek.

Praktická lékařka pro dospělé Miroslava Pučelíková vysvětluje, jaké následky může mít pro člověka jeden špatný skok do vody: „V nejhorším případě ihned zemře. Prudkým nárazem o hladinu a velkým záklonem hlavy si může člověk strhnout vaz. Při zlomení obratle záleží na tom, zda a jak moc obratel stlačí míchu. V lepším případě se časem může stav vrátit do normálu a nemocný je pohyblivý. Už nikdy není pohyb bez problémů. Většina takto postižených končí v invalidním důchodu. Pohyb je nejistý, je omezena citlivost končetin. V případě, že se mícha zcela přeruší, odumře navždy a postižený zcela ochrne.“

Při vyšetření v nemocnici však začal Marek pociťovat velké bolesti krku a hlavy. Po ošetření byl převezen vrtulníkem do pražské nemocnice Motol, kde podstoupil operaci. Marek měl rozdrcený krční obratel. Čtrnáct dní ležel v nemocnici.

Zpočátku byla nejhorší variantou diagnoza celkové ochrnutí. „Po neurologickém vyšetření, kdy lékaři ochrnutí vyloučili, mě ujišťovali, že bude syn v pořádku. Byla to ošklivá doba, měla jsem o syna hrozný strach,“ vzpomíná jeho maminka Jana Košťálová. V rámci rekonvalescence nosil Marek tři měsíce fixační límec. Na kontroly jezdí pravidelně.

Písecký okres má přibližně 72 tisíc obyvatel. V létě toto číslo vzroste až o 10 tisíc. „Přijíždí chalupáři, turisté, děti na prázdniny. Tím samozřejmě narůstá i počet úrazů. V letních měsících je asi o deset procent více výjezdů. Nejčastěji jde o úrazy chalupářů, sportovců a o dopravní nehody,“ říká Vratislav Němeček, ředitel písecké zdravotnické záchranné služby.

„Když prší a je větší chladno, je úrazů méně. Lidé nevyvíjí tolik aktivit. Po zimním klidovém režimu někdy přecení své síly. Drobné úrazy jsou i u vody,“ dodává Němeček.

To potvrdila i Miroslava Weinmannová z Plaveckého stadionu v Písku. „Většinou jde o pohmožděniny a tržné ranky. „Jednu paní tu bodla vosa. Do té doby sama nevěděla, že je alergička. Začala se dusit. Museli jsme proto zavolat záchranku,“ popisuje Weinmannová.

Názor lékaře:
Kardiaci a astmatici se lépe cítí v chladném počasí. Ubývá aktivit lidí a tím i úrazů. Při slunném dni a vysokých teplotách dochází ke klimatickým změnám, výrazným změnám tlaku a často i k přehřátí organismu. Důležité je dodržovat pitný režim.

Monika Filipová