Byla částečně na ledu, křídlo měla ve vodě. Jak informovala mluvčí jihočeských hasičů Vendula Matějů, hasiči vybaveni nastavovacím žebříkem, záchrannými vestami a jisticím lanem ji opatrně přisunuli ke břehu.

„Labuť nebyla schopna pohybovat krkem, křídly hýbala jen velmi těžce. Vzhledem k vyhlášeným opatřením v souvislosti s ptačí chřipkou byl přes operační středisko informován pracovník Krajské veterinární správy a strážníci městské policie. Ti si událost později převzali k řešení," sdělila Vendula Matějů.
Následně zvíře uhynulo. Podle vrchního strážníka jindřichohradecké městské policie Luboše Müllera byly minulý týden opakované pokusy na odchycení labutě, ale bez úspěchu. „V pátek jsme dostali informacio zmíněné labuti a volali jsme krajskou veterinární správu. Ta vyrozuměla pracovníka správy z Hradce," naznačil Luboš Müller.

Pokusy o odchyt pokračovaly i o víkendu, až v pondělí ji hasiči vytáhli. Ale posléze, když dorazil veterinář, již byla mrtvá. Opeřenec pak byl odeslán na vyšetření do Státního veterinárního ústavu v Praze a nyní se čeká na výsledky.

Zprávy o výskytu ptačí chřipky, kdy dva případy jsou již i z jihu Čech, znepokojují i drobné chovatele drůbeže či okrasného ptactva. Podle slov jednatele slavonické organizace Českého svazu chovatelů Radka Süssenbecka by mohla být preventivní opatření, která znemožní přístup volně žijícímu ptactvu k doma chované drůbeži, účinná, ale záleží na kázni všech chovatelů. Ti nemají potřebné informace nebo nedomýšlejí dopady, kdyby se nákaza rozšířila.

Mezi chovateli drůbeže i okrasného ptactva se nyní hodně diskutuje o nebezpečí v podobě rozšíření ptačí chřipky.
Chovatelé musí mít opeřence v uzavřených prostorách, aby se tam nemohli dostat volně žijící ptáci a měli by i zamezit přístupu volně žijícího ptactva ke krmivu.

A jak vypadá zabezpečení chovatelských zařízení v praxi? Podle jednatele slavonické organizace českého svazu chovatelů Radka Süssenbecka se venkovní voliéry překrývají plachtami. „Je zima, takže stejně většina chovatelů má drůbež zavřenou uvnitř," naznačuje Radek Süssenbeck.
Daleko jednodušší situace je podle předsedy organizace z Chlumu u Třeboně a starosty městyse Petra Kolezsara u exotického ptactva, jehož chovem se zabývá. „Většinou jsou v zimě ptáci zavření, takže nepřijdou do styku s volně žijícími jedinci. A třeba kolegové holubáři teď nepouštějí holuby z voliér," říká Petr Kolezsar.

S kolegou Radkem Süssenbeckem se shodují v tom, že největším problémem mohou být neukáznění chovatelé. „Třeba když má doma někdo pro sebe třeba pár slepic nebo kachen. Také jsou u nás chalupáři, kteří sem jezdí jednou za týden a chovají drůbež za použití automatů na krmení a podobně. Ani se k nim nemusejí potřebné informace dostat, ale nedodržení preventivních opatření může mít fatální dopad," říká Radek Süssenbeck.

Již nyní všechny chovatele postihuje v souvislosti s bojem proti šíření ptačí chřipky skutečnost, že jsou plošně zrušené a zakázané všechny výstavy drůbeže a ptactva. „To má dopad hlavně na chovatele, kteří chtěli představit své odchovy a hlavně v příštím roce po nich nabízet potomky. Takový jednoroční výpadek výstav se podepíše na prodejnosti dalších odchovů, když chybí ohodnocení rodičů," vysvětluje Radek Süssenbeck s tím, že podobná situace zde byla i před deseti lety.