Dávný předek, vladyka Oldřich Pluh ze Studené (1267), sloužil jako rychtář v Jindřichově Hradci. Za to obdržel část zalesněného území na západě panství. Ve vypáleném lese (žďářeném) založil tvrz a vesnici – užíval přídomek Pluh ze Žďáru.
Kolonizace stála dost peněz, ale rychtář Pluh na to měl. Jeho syn Ctibor Pluh byl také hradeckým purkrabím, stal se rádcem pana Oldřicha z Hradce. Jako člen pánovy družiny se pravděpodobně účastnil jednání s králem Václavem II. Bohatý Pluh tam určitě získal potřebné známosti (dnes cudně „konexe"), protože po nástupu mladého Jana Lucemburského na český trůn roku 1310, se Oldřich Pluh ze Žďáru objevuje v řadách králových rádců! Důvod přízně? Samozřejmě peníze. Pluh lépe než ostatní dovedl plnit královu pokladnu.
Odměnou získal zástavní právo na panství a hrad Rabštejn nad Střelou v Plzeňském kraji. Už není zemanem ze zapadlé tvrze Žďár, ale pan Oldřich Pluh z Rabštejna! Impozantní vzestup rodu Pluhů.
To lepší, ale i horší, na něho i jeho potomky teprve čekalo. Svými penězi byli schopní kdykoli vypomoci, například císaři Karlu IV., který Hynkovi Pluhovi dal do užívaní bohaté panství a hrad Orlík nad Vltavou.
Zmíněný Hynek se stal oblíbencem i Karlova syna, českého krále Václava II.
Pluhové si dobře vedli na svém rabštejnském panství. Již koncem 15. století zde těžili stříbro, cín i zlato. Proto mohli opět novému králi Ferdinandu I. půjčovat peníze. Přitom tomuto přísně katolickému králi vůbec nevadilo, že jsou to peníze od pánů náboženství protestantského!
Další děje zkrátím: Utlačovaní nespokojení protestanté v Sasku i v Čechách se vzbouřili, ale v nastalé bitvě byli poraženi. Doplatil na to i protestantský povstalec Kašpar Pluh (1547). Králem Ferdinandem byl odsouzen k smrti a jako ostatním vzbouřencům byl jeho velký majetek zkonfiskován. Pluhovi se podařilo utéci, ale potom již bývalou slávu neobnovil.
A co doma v Pluhově Žďáru? Zde postupně hospodařili jiní Pluhové, například Oldřich Pluh k dědičnému panství přikoupil statek a tvrz Dírnou. Ale v roce 1382 prodal celý majetek panu Mikuláši Rótovi. V té době přesunuli Pluhové svůj zájem do západních Čech.
Doporučuji – vzhůru do Pluhova Žďáru.

František Kvapil