Zákon, který by měl zakázat chov kožešinových zvířat, prošel v Poslanecké sněmovně prvním čtením. Podle poslance Robina Böhnische, který návrh novely zákona předkládal, usmrcování zvířat za účelem získávání kožešiny není v dnešní vyspělé evropské společnosti etické. Devět kožešinových farem, které jsou v České republice, by mělo skončit v roce 2018.

Na Jindřichohradecku se ve Velkém Ratmírově nachází největší česká norčí farma. Její majitel David Vojtíšek Deníku sdělil, že část poslanců, kteří zákon podpořili, jsou ovlivňováni různými ochranářskými a potažmo veganskými skupinami.

Podle majitel norčí farmy ve Velkém Ratmírově Davida Vojtíška o zákazu chovu kožešinových zvířat rozhodují lidé, kteří tomu nerozumí.

„Údajně 70 procent obyvatel je pro zákaz, ale už nikdo nedodal, že je to podíl oslovených lidí, kterých bylo třicet tisíc. Aktivisté všem podsouvají obrázky zvířat, které nejsou aktuální. Samozřejmě, když někdo uvidí fotku pokousaného zvířete, tak bude pro zákaz chovu. Je to stejné, jako když se ukáže obrázek, jak to vypadá v množírně psů. Ale stejně na pokoutní chovy nikdo nedosáhne. Na tyto excesy by se měla spíš upozorňovat státní veterinární správa," míní David Vojtíšek.

A pokračuje v argumentaci čísel. „Jestliže je v České republice roční produkce dvacet tisíc kožek, tak v Polsku je to devět milionů a tendence je vzrůstající. Takže, když se u nás zakáže pár farem a nebude zmíněných dvacet tisíc kožek, tak to je jako kapka v moři. Ale zaměstnanci přijdou o práci," říká David Vojtíšek.

V navrhované novele zákona by měl stát chovatelům kožešinových zvířat uzavření jejich farem kompenzovat. „Bohužel, ministerstvo na to však nemá vyčleněné prostředky a je to až čtvrtý bod. První je zavřít farmu," naznačuje.

Zdůrazňuje, že chov kožešinových zvířat má u nás stoletou tradici, je to součást zemědělství, respektive živočišné výroby.

„Dnes je již farmově chovaný norek domestikovaný. Svědčí o tom skutečnost, že zvířata dnes chovaná mají daleko vyšší hmotnost než ta původní. Navíc kožešina není módní doplněk, její cena se reguluje podle toho, jak je tuhá zima. Připadá mi, že ochránci, kteří neuspěli s tím, že porušujeme normy, a kteří stříkali v zájmu ochrany živé norky růžovým sprejem, to teď točí na etické hledisko," dodal David Vojtíšek.

Kožešinové farmy totiž v minulosti byly častým terčem útoků rádoby ochránců zvířat. Vloni v srpnu na norčí farmu ve Velkém Ratmírově zaútočil neznámý pachatel. Výsledkem bylo 1200 norků postříkaných růžovou barvou ve spreji. Několik zvířat v důsledku stresu uhynulo. Útočníci po sobě zanechali podpis radikální skupiny ALF. Rok před tím neznámý pachatel na farmě způsobil značnou materiální škodu, ale zvířatům se nic nestalo.

Například na Pelhřimovsku ochránci část norků i vypustili do přírody.