Je to nejspíše dáno vlivem pohádek, kde se často objevují hrnce, truhly či pytle plné zlatých a stříbrných mincí.

 Díky svému oboru archeologa, se kterým úzce souvisí i potřebná znalost numismatiky, jsem si tento sen dokázal splnit. I když poklady běžně nenacházím, přesto se jimi dlouhodobě zabývám.

Doposud se mi podařilo shromáždit informace o sedmdesáti osmi známých nálezech menšího či většího počtu mincí na Jindřichohradecku.

Patří k nim především středověké a novověké, převážně stříbrné a měděné, ale v ojedinělých případech i mince antické.

Důvody k jejich ukrytí do země či zdí objektů byly různé. Převážně se tak dělo během válek, lokálních nepokojů či v místech působení lapků.

Nálezy mincí  v regionu

Díky mincím, často uloženým v keramické nádobě, můžeme poměrně přesně datovat konkrétní dobu ukrytí pokladu.

 K nejpočetnějším, přesahujícím více než 1 000 kusů, patří například depot pražských grošů z Jarošova nad Nežárkou, z Hříšic u Dačic, směsice nejrůznějších středověkých mincí ze dvou míst v Jindřichově Hradci, dále nálezy z Lodhéřova, Žďáru u Nové Včelnice či stříbrných „dvacetníků“ z 18. století z Valtínova. K posledně jmenovanému došlo v roce 1983 během stavebních úprav domu. Jednalo se o ražby panovníků Marie Terezie, Františka Lotrinského a jejich syna Josefa II.

 Známe však i méně početné nálezy, které jsou stejně zajímavé. Konkrétním příkladem je poklad ze Stráže nad Nežárkou tvořený drobnými stříbrnými mincemi z počátku 12. století, dále z Cizkrajova ze závěru 12. století či Strmilova z prvé poloviny 13. století.

I když převážná část nám známých nálezů depotů na Jindřichohradecku byla objevena v závěru 19. a první polovině 20. století, k objevům dochází i v době současné.

Tomu odpovídá nález asi 200 kusů stříbrných pražských grošů Václava IV. a Vladislava II. Jagellonského v městském parku v Jindřichově Hradci v listopadu 1989, který byl bohužel z převážné většiny rozkraden.

Obdobně nedávno dopadl poklad nám neznámého počtu drobných stříbrných mincí českého panovníka Vladislava II. Jagellonského z oblasti Kunějovských samot a depot asi 150 kusů stříbrných minci z období třicetileté války pocházející z jednoho zrekonstruovaného domu na Zákosteleckém náměstí v Jindřichově Hradci.

 Informace, které jsem k tomu dodatečně získal, hovoří o mincích z nejrůznějších oblastí Evropy, kdy se s největší pravděpodobností jednalo o nashromážděný žold nějakého vojáka, který si jej ukryl z nám neznámých důvodů pod podlahu v daném objektu.

Žižkův poklad?

Ze všech nálezů mincí je mi asi „nejbližší“ depot 630 kusů stříbrných pražských grošů Karla IV. a Václava IV. ze Sedla u Číměře, který je datován do počátku 15. století.

 Poklad nám před deseti lety do muzejních sbírek věnoval nálezce Jaroslav Korbel z Jindřichova Hradce. Z historie víme, že v roce 1409 zde působila skupina lapků, včetně budoucího slavného husitského hejtmana Jana Žižky z Trocnova. V popravčích knihách rožmberských, které částečně zpracoval František Mareš ve studii „Všelikací psanci Detřichem purkrabí z Vlašimě k Uotradovi popravci z Vítanovic psaní léta tisícieho třístého osmdesátého devátého od narozenie božieho“ se uvádí, že několik let operovali v terénu na poměrně rozlehlém regionu a přepadali dokonce menší hrádky a tvrze. Poté se skrývali na různých místech, včetně jedné z chalup ve vesnici Sedlo.

 „Item recognovit, že on Matěj, Jiřink s střelci svými, Halba, Jan Tlama, Polák, Žižka, Hansl Uher jměli jsú stav ve vsi řečené Sedlo mezi Bystřicí a Stráží v třetiem dvoře na pravé ruce od Bystřice ku Pěnné jedúc u některého starého sedláka jměli jsú stav a jmievají, a když jsú zbožie u Mirotic na silnici vzebrali, tu se u něho stavili, tady jedúc.“

Značné jmění

Nalezených více než šest set stříbrných grošů, uložených do hliněné nádoby a ta pak do země na dohled od vesnice, představovalo počátkem 15. století značné jmění.

 Za takovýto obnos bylo možné pořídit si například početné stádo krav či koní, o drůbeži nemluvě.

 Kolik lidí na vesnici by asi dokázalo běžně ušetřit tolik peněz?

A tak nelze než vyslovit otázku: „Neukryl si právě v Sedle středověký padouch a budoucí lidový hrdina Jan Žižka svůj podíl z loupení?“

Vladislav Burian, archeolog