VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dva neobvyklé nálezy ze Suchdola nad Lužnicí

Suchdol nad Lužnicí – Je tomu již několik let, kdy jsem se ve speciální příloze Deníku, vydané pouze pro Suchdol nad Lužnicí, zabýval dvěma rozličnými nálezy, které souvisí se životem v této lokalitě v rozmezí zhruba pěti set let.

18.4.2010
SDÍLEJ:

UNIKÁT. Směrovku z německého Heinkela 219 Uhu si na snímku prohlíží člen jindřichohradeckého Klubu historie letectví Jiří Růžička.Foto: Vladislav Burian

aneb Od hliněného hrnku ke kovové letecké směrovce

Spálený hrnek

Koncem devadesátých let 20. století byly v Suchdole nad Lužnicí prováděny rozsáhlé stavební práce související s budováním nových inženýrských sítí v okolí kostela sv. Mikuláše a přilehlých rodinných domků. Došlo zde k náhodnému nálezu hliněného hrnku, ke kterému jsem byl neprodleně zavolán.

Nádobka byla vysoká 10 cm, měla jednoduchý okraj s malou výlevkou a chybělo jí ulomené ouško. Byla vyrobena na rychle rotujícím kruhu, měla světle okrovou barvu a kvalitní výpal. Na základě výše uvedených skutečností byl hrnek datován do 17. století. Ulomené ouško bylo pravděpodobným důvodem, proč byla nádobka vyhozena. Zůstala tak zachována ve „smetištní“ vrstvě, kterou narušila stavební technika.

Hrnek na části povrchu nesl jasně patrné stopy druhotného žáru. To nás následně přivedlo k možné přesnější dataci nálezu. V místní kronice se totiž dochovala zpráva, přibližující požár v Suchodole, ke kterému došlo v okolí kostela sv. Mikuláše roku 1696. „Dne 16. dubna t. r. podruhyně sedláka Václava Kohoutka chtějíc vařiti oběd, odběhla k sousedce pro trochu žhavého uhlí. Pospíchajíc s ním přes kolnu Kohoutkovu, utrousila jiskru do stlaní tam uloženého a ve chvílce celá kolna i se živností stála v plameni. … Ohněm zachvácen byl i kostel na němž shořela střecha a věž se 2 zvony ve váze 2 centů a 32 liber.“

Na základě těchto informací jsme věděli, že další ohořelé nálezy by měly pocházet ze závěru 17. století. Jelikož jsme však věděli, že nejstarší datace lokality spadá na základě první známé písemné zprávy z roku 1362 do poloviny 14. století, cílem našeho výzkumu bylo konkrétně doložit tento horizont osídlení hmotnými nálezy.

Sondáž jsme uskutečnili východně od kostela sv. Mikuláše. Postupně jsme odkryli starší vyrovnávací vrstvy terénu a pod nimi mocnou vrstvu kulturní, včetně žárové. Ta obsahovala především spálené dřevo, uhlíky, ojediněle pak ručně kované hřebíky, zvířecí kosti a fragmenty užitkové keramiky ze 17. století.

Po snížení terénu o dalších 30 cm jsme narazili na kompaktní hlinitojílovitý terén okrové barvy, do kterého byla zahloubena stupňovitá odpadní jáma lavorovitého půdorysu. Byla dlouhá přibližně 120 a hloubá 70 cm. Její výplň odpovídala využívání tohoto objektu v závěru 14. a především na počátku 15. století. Z ní jsme postupně vyzvedli větší množství fragmentů kuchyňské a stolní keramiky, především z hrnků, hrnců a džbánů, včetně okrajů a zlomků stěn hrubostěnné zásobní nádoby.

Jednalo se o velice zajímavý soubor nálezů, který za uplynulých dvacet let neměl v Suchdole obdoby.

Směrovka z „Výra“

V těchto dnech si připomínáme 100. výročí vzletu historicky prvého českého aviatika, kterým se stal 16. dubna 1910 Ing. Jan Kašpar. Součástí oslav byl seminář leteckých historiků v pražském Národním technickém muzeu, kde zazněla řada zajímavých referátů. Měl jsem tu čest tam přednášet i já a během následující diskuse mimo jiné o jednom z unikátů ze sbírek našeho jindřichohradeckého Klubu historie letectví, jehož původ je úzce spjat s městečkem Suchdol nad Lužnicí.

Exponát jsme do sbírek získali v roce 1990. Jedná se o směrovku z německého letounu Heinkel He-219 Uhu („Výr“) s původní kamufláží. Vzešel ze studie firmy Heinkel označené „Projekt 1060“. Jednalo se o dvoumotorový víceúčelový středoplošník schopný plnit roli stíhačky s velkým doletem. K jeho dalším přednostem patřila možnost plnění rychlých průzkumných nebo bombardovacích a torpédových úkolů.
Prvé konstrukční plány vznikly během léta 1940. Stroj měl předčít svojí dobu díky přetlakové kabině, vystřelovacím sedačkám a dálkově ovládanými střelišti s obrannou výzbrojí. Vznikla řada verzí, lišících se především zbraňovým systémem.

Heinkely 219 byly poprvé operačně nasazeny v červnu 1943 u I./NJG na základně Venlo v Nizozemsku pod velením majora Wernera Steiba. Zajímavostí je, že v posledním čtvrtletí roku 1943 měla jednotka ve stavu jen sedm těchto strojů, ale pouze jediný byl schopný letu. Po doplnění stavu u jednotky se opět ukázaly jako všestranně využitelné. Konkrétním příkladem je skutečnost, že do počátku listopadu I./NJG sestřelila celkem 133 strojů britského Královského letectva (RAF). Letoun patřil k chloubě německé Luftwaffe.

Celkem bylo vyrobeno 268 letounů He-219 všech verzí. Po 8. květnu 1945 padly padesát čtyři exempláře do rukou spojenců. Tři letouny byly dopraveny do Spojených států a čtyři do Velké Británie. Dva, které ukořistila Rudá armáda, předali Sověti československému letectvu. Do dnešních dnů se zachoval jediný He-219 Uhu, který se nachází ve sbírkách v Silver-Hill v USA.
Během pátrání po osudech směrovky jsme se setkali s dlouholetým starostou Suchdola nad Lužnicí Janem Paďourkem. Ten nás také navedl na možnou stopu. Protože Němci měli v závěru války díky častému spojeneckému bombardování velké problémy s výrobou nejrůznějších součástí do své bojové techniky, některé z nich proto byly zhotovovány v menších továrnách a dílnách po celém Protektorátu. A právě v té době se prý v Suchdole vyráběly v omezeném počtu zmíněné směrovky.

Dochovaná kamufláž odpovídá závěru 2. světové války z jara 1945. Je však záhadou, že se o této skutečnosti nedochovaly žádné dokumenty v archivech.
Až pojedete do Deštné poblíž zámku Červená Lhota, nezapomeňte navštívit zdejší Letecké muzeum.

V dubnu je otevřeno pouze o víkendech od 10 do 16 hodin, od 1. května pak každodenně (mimo pondělí) od 9.30 do 17 hodin. Právě zde můžete spatřit zmíněnou směrovku z „Výra“, která patří nejen ke skvostům této aviatické expozice, ale s jistotou vám také mohu potvrdit, že ji neuvidíte v žádném jiném muzeu ve střední Evropě.

VLADISLAV BURIAN
archeolog Muzea Jindřichohradecka

18.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Jiří Pospíšil.

Jihočeši většinou podpoří při volbě předsedy Jiřího Pospíšila

Pozitivní dechová zkouška na alkohol. Ilustrační foto.

Dopravní policisté zastavili opilého řidiče

Medvědi dostali do výběhů pořádné čerstvé kmeny

Český Krumlov - Velkou radost mají českokrumlovští medvědáři, že se podařilo získat do medvědária statné stromy.

Vánoce jsou finančně náročné. Úvěr ale může být špatným pánem

Podle finančních poradců ale i psychologů by úvěry měly sloužit k nákupu jen těch věcí, které nezbytně potřebujeme. Nemá cenu se neúměrně zadlužit a kvůli hezkému Štědrému dni si pak znepříjemnit celý rok. Praxe ale také ukazuje, že mnohé domácnosti si kvůli nedostatečné finanční rezervě nemohou tuto úvahu dovolit.

Ulici Na Hradbách čeká měsíční uzavírka

Jindřichův Hradec - Důvodem k dlouhé uzavírce ulice jsou opravy fasády na jednom z domů.

Kapři vybojovali v jihlavském bazénu sedm medailí

Jihlava - Tradičních závodů „Jihlavský ježek“ se opět účastnila výprava handicapovaných plavců Sportovního klub Kapři Jindřichův Hradec.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT