Po listopadové revoluci se názvy ulic opět měnily. A tak sídliště se začalo jmenovat podle rybníku Vajgar, ulice jsou opět Pražská, Klášterská, Nádražní, Nežárecká či Václavská.

Zajímavé bylo i horní náměstí – za totality Osvobození a nyní Masarykovo. Zde byl na začátku 70. let instalován Památník internacionalismu, který oslavoval vpád vojsk Varšavské smlouvy na Československé republiky v roce 1968. Jindřichův Hradec se tak stal doslova unikátem, neboť podobný hold vzdalo okupační armádě už asi jenom jedno další město.

Autorem trojhranného monumentu  byl František Mrázek a pracoval na něm v letech 1970 až 1973. K jeho odstranění došlo v roce 1990 a skončil nejdříve za plotem areálu naproti Hliněnce. V roce 2001 ho město darovalo tehdy Okresnímu muzeu. Podle ředitele Muzea Jindřichohradecka Jaroslava Pikala je památník součástí muzejní sbírky. Je uložený na zadním dvoře minoritského kláštera a není rozhodně do budoucna žádný záměr o pomník veřejně prezentovat.

Novou dominantou jindřichohradeckého horního náměstí se stala fontána.

V roce 2007 se mohli obyvatelé v anketě města vyjádřit, jaké umělecké dílo by rádi měli na zrekonstruovaném Masarykově náměstí a vyhrála fontána. Poté byla vyhlášena veřejná anonymní výtvarná soutěž. Z deseti účastníků byl vybrán návrh akademického sochaře Františka Häckela z Jindřiše. A v červenci 2008 byla slavnostně fontána, která měla i řadu odpůrců, spuštěná.

Na druhé straně, i když dnes již neoslavujeme 9. květen jako Den osvobození, ale 8. květen považujeme za Den vítězství, v jindřichohradecké čtvrti Zbuzany zůstala ulice s názvem 9. května a nikdy se nad tím nikdo už ani nepozastavil.