Druhou světovou válku, nástup komunistů k moci, politický převrat v roce 1989 nebo povodně v roce 2002. To všechno už má za sebou českobudějovická hvězdárna. Letos slaví osmdesát let od svého slavnostního otevření, které se uskutečnilo 14. listopadu roku 1937.

Plakát pobízející ke zřízení astronomického spolku v Českých Budějovicích.„Hvězdárna byla otevřena v půl jedenácté dopoledne a myslím, že to byla neděle,“ uvedla Jana Tichá, ředitelka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích. Doplnila, že o její založení se zasloužila Jihočeská astronomická společnost, která v krajském městě vznikla zhruba o deset let dříve. Tvořily ji tehdejší budějovické osobnosti v čele s gymnaziálním profesorem Karlem Vodičkou, Janem Fejtkem, učitelem na průmyslovce a budoucím stavitelem hvězdárny Antonínem Kubíčkem.

Jejich úsilí, doplněné pořádáním veřejných sbírek mezi učiteli, štamgasty restaurací a dalšími spolky, se vyplatilo. Díky nim dnes v Háječku stojí druhá nejstarší hvězdárna v republice. Ta první je v Praze na Petříně. Přeci jen má však ta naše budějovická hvězdárna jeden prim. Je to nejstarší veřejná hvězdárna postavená na zelené louce.

„Není to nějaká přístavba k hradebním zdem jako na Petříně ani nástavba k budově jako v Táboře,“ vyprávěla Jana Tichá s tím, že vyprojektovaná byla budějovická hvězdárna už také s kopulí, která je používaná dodnes, s velkou pozorovací terasou a přednáškovým sálem. Zatím posledních velkých stavebních úprav se hvězdárna dočkala v 60. letech, kdy se přistavoval kinosál, stupňovitá posluchárna a výstavní hala s kulatým sálem planetária.

Oslavovat výročí této „dámy v těch nejlepších letech“ budou v hvězdárně už v pátek, a to ohňostrojem. Ten vypukne v 18 hodin a nejlepší místo na jeho pozorování bude z protějšího břehu řeky. Na 2. prosince zde plánují celodenní program s promítáním filmů, dobových fotografií, pozorováním Měsíce a balíčkem pohádek.