Pro drobnější akce je nejhojněji využívaný krajský Program obnovy venkova

„Čerpáme zde peníze každý rok a vždycky se nám alespoň jeden projekt podaří. Například letos jsme opravovali střechu obecního bytu a dostali dotace na úhradu úroků z úvěru,“ říká starosta Blažejova Petr Tóth.

Dotace z Programu obnovy venkova činí 50 procent nákladů, ale nevýhodou podle představitelů obcí je, že je jen na drobnější akce. „Maximálně se tam snažíme uplatnit akce do 300 tisíc korun,“ dodal Tóth.

Jeho slova potvrzuje i starosta Horního Skrýchova Karel Popelka s tím, že obec čerpá z programu peníze každoročně.
„Většinou z těchto prostředků necháváme opravit komunikace,“ uvedl.

Obec ale usiluje o peníze i z ministerstva zemědělství. „Máme společný projekt na kanalizaci a vodovod, ale zatím jsme získali pouze dotaci na vodovod a ještě budeme žádat na příští rok o kanalizaci. Celková investice představuje zhruba 20 milionů korun, z čehož dotace činí 80 procent a ještě je šance, že by deseti procenty přispěl kraj. Pak by na obec zůstaly dva miliony, což už je pro nás schůdné,“ dodává Popelka.

V Blažejově zase čerpali peníze na kanalizaci z ministerstva životního prostředí a kraje. „Pokoušeli jsme se o získání dotace asi sedm let, ale nakonec se nám to podařilo a nemuseli jsme si vzít úvěr, který jsme potřebovali na následné úpravy silnic po položení sítě,“ vysvětluje starosta Tóth. Poznamenává, že dokud fungovala dotace na byty pro příjmově vymezené občany, podařilo se jim tři udělat. „Zkoušeli jsme ale dotaci na víceúčelové hřiště z Evropských fondů, kde jsme byli vyřazeni,“ dodal.

Někdy je to i otázkou štěstí. Například v nejvýchodnější obci Jindřichohradecka v Budči zatím čekají s projektem kanalizace a vodovodu na vhodný dotační titul.
„Potřebujeme vodovod rekonstruovat a pro obce s naším počtem obyvatel je titul na výstavbu,“ nastiňuje, v čem je zakopaný pes, starosta Pavel Polák.