Letos se obiloviny na Jindřichohradecku urodily, pěstovat se je však nevyplatí.


„Zatímco loni byly výnosy kolem 4,2 tuny na hektar, letos se množství sklizených obilovin pohybuje kolem 4,6 tuny. Zvlášť dobré výnosy se prokázaly u ozimé pšenice, které vystoupaly až na pět tun na hektar,“ uvedl ředitel Zemědělské agentury ministerstva zemědělství v Jindřichově Hradci Petr Vobr.

Podle jeho slov byly letos porosty dobré a počasí polím přálo. Zemědělci by mohli být tedy s dožínkami spokojeni. Přesto jim náladu kazí velmi nízké ceny, které oproti loňským, kdy nečekaně vyskočily na odpovídající úroveň, letos výrazně spadly dolů.

„Úrodu obilí jsme letos měli dobrou, ale ceny jsou špatné,“ byla první odpověď každého z dotázaných zemědělců. „Snižují se stavy prasat, drůbeže i skotu, tak obilí nemá kdo zkrmit,“ povzdechl si vedoucí obchodního oddělení K+K Břilice Vojtěch Leština.

Obiloviny letos podle Petra Vobra vykupují firmy za ceny průměrně nižší o dva tisíce za tunu než vloni. Například u krmného obilí cena razantně klesla až pod tři tisíce za tunu, zatímco loni stálo až 4900 korun za tunu. Potravinářská pšenice stála například vloni přes pět tisíc.

Osevní plocha obilovin zůstává podle Vobra na stejné úrovni, i když se zemědělci začali víc zaměřovat na pěstování takzvaných biopaliv, zejména řepky. „Osevní plochy řepky se každým rokem rozšiřují, letos to bylo o tři sta hektarů. Její výnosy byly letos na stejné úrovni jako vloni,“ vysvětlil Petr Vobr.

Většina zemědělců se k biopalivům staví pozitivně proto, že jim zajistí příjem na rozdíl od obilovin, jejichž cena je v rámci Evropské unie velmi nejistá a zaznamenává ostré výkyvy.

Podnikatelé, kteří mají možnost vlastního uskladnění, vyčkávají, zda se ceny nebudou zlepšovat v jejich prospěch. Ty, kteří tuto možnost nemají, trápí vložené investice do výroby, které se jim kvůli nízkým cenám nevracejí. Mnozí nemají ani na hnojiva.