Přestože rosolovité útvary připomínají spíše rostlinu, jde o druh mechovky, kterou tvoří shluk drobných živočichů. Bochnatka americká, jak napovídá její název, původně pochází z Ameriky. S lodní dopravou se ale postupně rozšířila po celém světě a čím dál běžnější je její výskyt také v Česku.

V Evropě se bochnatka americká poprvé objevila v řece u Hamburku v roce 1886. V Česku byla poprvé viděna a popsána až v roce 1952, kdy se vyskytovala ve 12 lokalitách na Labi a Vltavě. Na Třeboňsku vědci poprvé bochnatku zaregistrovali až v roce 2003. Přestože slizovitá hmota vypadá jako něco mimozemského, bochnatky se není třeba obávat, je dokonce velmi prospěšná. "Bochnatka čistí vodu a je příbuznou korálů, ale s tím rozdílem, že koráli sedí na vápencových podkladech, kdežto bochnatka si vytváří podklady slizové. Organismy na povrchu se živí tím, že si přihání vodu a filtrují z ní organismy i řasy," vysvětlil Jaromír Lukavský z Botanického ústavu Akademie věd v Třeboni.

Motorkář nepřežil odpolední srážku s osobním autem.
Senior nedal přednost motorkáři. Teď čelí trestnímu stíhání za jeho smrt

Kolonie bochnatky jsou často přichycené na kořenech stromů a rákosí nebo se vznáší volně ve vodě. V posledních letech se rozšířily především na Třeboňsku. "Vyskytují se hojně v Podřezaném rybníku i rybníku Svět, ale letos jsem je tam ještě neviděl. Některé roky byly kolonie ve velkém množství přímo u hráze," popsal vědec Jaromír Lukavský. Rosolovitého vetřelce ale potkáte také v rybnících Hejtman a Staňkovský, suchdolských i veselských pískovnách, na Orlíku nebo Lipenské přehradě.

Ve vodě se rosolovité útvary bochnatek vyskytují od poloviny června do září. "Sliz se na zimu rozpadá a zbydou jen malá rozmnožovací tělíska, podobná makovému zrnku s háčky. Ta klesnou do bahna a na jaře při oteplení opět vypučí a vytvářejí nové kolonie," upřesnil odborník Jaromír Lukavský.

Nevábný živočich je zajímavý také z medicínského hlediska. Stejně jako jejich příbuzné mořské mechovky z Kalifornie, totiž mohou bochnatky obsahovat léčivou látku bryostatin, která je nadějným lékem proti rakovině. Výzkum je ale teprve v začátcích.