Noční obloha nabídne čarokrásnou podívanou

Zdroj: Deník/ Renata PávkováVedoucí jindřichohradecké Hvězdárny Františka Nušla Jana Jirků vysvětluje, že Perseidy jsou známé jako Slzy svatého Vavřince díky církevnímu hodnostáři Římské říše. První zmínky o tomto meteorickém roji totiž pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu. Svatý Vavřinec byl církevní hodnostář, který spolu s dalšími strážil majetek v Římské říši.

„Postavil se proti příkazu krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Za toto ovšem musel zaplatit životem a několik dní po jeho popravě, 10. srpna roku 258, se podle lidí z nočního nebe počaly sypat hvězdy – třpytivé slzy,“ vypověděla.

Jako astronomický úkaz popsal Perseidy až Ital Giovanni Schiaparelli ve druhé polovině 19. století. Tento astronom prokázal přímou souvislost meteorů s kometami a přišel na to, že původcem Perseid jsou částečky z periodické komety 109 P Swift-Tuttle, kterou objevili američtí astronomové v roce 1862. Tato kometa oběhne Slunce jedenkrát za 134 let, naposledy to bylo v roce 1992 a znovu se k němu přiblíží roku 2126. „Meteorický roj Perseidy tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prolétá tímto oblakem částeček, je tak dobře pozorovatelný,“ vysvětlila Jana Jirků a dodala, že právě tyto malé částečky o velikosti přibližně zrnek písku – meteoroidy – ve střetu se zemskou atmosférou shoří a zazáří jako meteory.

Jméno dostal tento meteorický roj proto, že souhvězdí, z něhož meteory zdánlivě vylétají, je souhvězdí Persea. „Pokud budeme pozorovat meteory a budeme si je zakreslovat do hvězdné mapky tak, jak jsme je viděli letět mezi hvězdami a následně jejich dráhy prodloužíme proti směru letu, v jednom bodě se nám protnou. A ten leží právě v souhvězdí Persea. Tento bod nazýváme radiantem meteorického roje,“ objasnila Jana Jirků.

Perseidy mají při vstupu do zemské atmosféry vysokou rychlost téměř 60 kilometrů za sekundu. Jana Jirků zmínila, že zazáří ve výšce kolem 120 kilometrů nad zemí a pohasínají podstatně níž, ty větší i méně než 80 kilometrů nad povrchem.

Pozorovat Perseidy bude možné nejen na hvězdárně, ale také ve speciálním Astrovlaku, který společně s Hvězdárnou Františka Nušla vypraví Jindřichohradecké místní dráhy v pátek ve 20.33 hodin z Jindřichova Hradce do obce Hůrky. Tam za jasného počasí po 22. hodině až do půlnoci budou moci cestující pozorovat padající hvězdy i další objekty noční oblohy dalekohledy. V případě nepříznivého počasí je připraven náhradní program s projekcí a přednáškou.

Nejlepší doba pro pozorování Perseid by ale měla být právě až v noci ze soboty na neděli. „Největší počet meteorů očekáváme právě v sobotu kolem 22. hodiny, a to až kolem 150 meteorů za hodinu. Neuvidíme ale všechny, naše oči ty nejslabší nezachytí. Také Měsíc krátce před poslední čtvrtí, se s námi k pozorování přidá těsně po 22.45, čímž začne rušit svým světlem,“ upozornila Jana Jirků, která radí, že pokud chce někdo vidět krásu letošních Perseid, nejlépe udělá, když vyjede mimo město.

„Nejlépe někam „do tmy“, ačkoli dnes je dost těžké takové místo najít při neskutečně přemrštěném a mnohdy i nesmyslném přesvětlování všeho halogeny i pouličními lampami. Odporný i zdraví škodlivý světelný smog je již skoro všude, až na pár vzácných míst, která bychom měli rozhodně před světlem chránit,“ poznamenala. Na takto tmavých místech je pak podle Jany Jirků možné vidět i méně jasné, ve městě neviditelné meteory, často i více než stovku za hodinu.

„Nekoukejte ale do souhvězdí Persea, spíš se k němu otočte týlem a pozorujte ostatní oblohu. Kromě Perseid zvečera ještě uvidíte dvojici obřích planet. Nad jihozápadem až později západem Jupiter a na jihu, později jihozápadě Saturn,“ dodala.